pondělí 6. prosince 2010

Šumy v komunikaci

Další do série. Komentáře jako vždy potěší. :)





Červíček nervózně popošlapoval na místě. V blízkosti Voldemorta byl nervózní. Obzvláště v blízkosti téhle jeho formy. To malé scvrklé cosi ho sledovalo svýma narudlýma očima. Sloužit Pánovi zla nebyla žádná příjemná záležitost, a kdyby druhou možností nebylo smrt z rukou Remuse nebo Siriuse, dál byl zůstal jako krysa majetkem Ronalda Weasleyho. U něj mu nic nechybělo. Ron se o něj staral téměř vzorně, jen ta hnusná pelichající kočka jeho kamarádky, co mu šla po krku, mu dělala vrásky na krysím čele.

Jak dlouho jim to může trvat? Jak dlouho může Potterovi trvat dostat se k přenášedlu, když zná směr a Barty Skrk Junior mu jistě ostatní soutěžící v Poháru tří kouzelnických škol odklidil z cesty? Snad nezabloudil, to by jim ještě tak chybělo. Celá roční příprava by přišla vniveč. Ale Voldemort měl rád okázalé akce, velká gesta, důmyslné plány.

Konečně zvuky zvenčí rozptýlily jeho nejhorší obavy. Nechtěl by tu být s Voldemortem sám, kdyby to zase neklaplo. Těch fiasek už bylo nějak moc a Pán zla je nenesl zrovna lehce.

Štítivě vzal to malé scvrklé cosi do náruče a vyšel s tím ven.

Přimhouřil oči, aby lépe zaostřil.

Nezdálo se mu, že slyší dva hlasy?

Jak by tu mohli být dva chlapci?

No, snad aspoň jeden z nich bude Potter.

Když jeho oči přivykly tmě, rozeznal skutečně dvě chlapecké siluety.

Pottera poznal, ale to druhé překvapivě nebyl Weasley. Nevzpomínal si, že by Pottera někdy viděl ve společnosti někoho jiného než Ronalda nebo té Grangerové.

Tiše se připlížil až k nim. S plížením měl z posledních let svého života celkem slušnou praxi.

Harry nebyl tak hloupý, jak čekali. Právě mu došlo, že když nespustily famfáry pro vítěze Poháru a místo toho se objevili na starém hřbitově, asi nebude něco v pořádku. Druhý chlapec se právě rozplýval nad tím, že Pohár je přenášedlo. S Bradavicemi to jde z kopce.

"Musíme zpátky!" vykřikl Potter a pak si konečně všiml, že tu nejsou sami.

"Zabij zbytečného!" zavelel Pán zla.

Červíček pozvedl svou hůlku.

"Avada kedavra!"

cosi

Voldemort se posadil na nejbližší pomník a zadíval se na chlapce v dresu Nebelvíru. Červíček nervózně přešlápl z nohy na nohu. Věděl, co přijde. No, tak se spletl. To se může stát každému, zvlášť když ten někdo víc jak deset let žil jako krysa.

"Když jsem řekl zabij zbytečného, neměl jsem na mysli zrovna Pottera," zašeptal.

"Omlouvám se, pane," zakňoural Červíček.

V davu Smrtijedů se kdosi zahihňal. Měl štěstí, že všichni měli nasazené masky, takže Voldemortovým zrakům unikl.

Znovuzrozený černokněžník se rozhlédl po svých stoupencích. "No, co se stalo, stalo se. O jednu starost míň, taky dobře. Další na seznamu je Brumbál. Půjdeme do Bradavic sami nebo chvilku počkáme, než sem Brumbál dorazí, aby se přesvědčil, co se mu ten druhý hoch snažil sdělit?"
                                                                                 

Žádné komentáře:

Okomentovat