29. 6.

Každoroční stěhování. Asi bych se měla nad svým živtem zamyslet, když polovina mých věcí jsou flašky a druhá tampony.

27. 6.

"Jé, ty tu máš okno!" - dnes každý, kdo ke mně dorazil do kabinetu. (Měli jsme si uklidit stoly, aby se mohla umýt okna.)

20. 6. (3)

Jakási americká křesťanská skupina sehnala přes 20 000 podpisů pro petici, kterou zaslala Netflixu, aby stáhnul Good Omens (seriál podle knihy T. Pratchetta a N. Gaimana o Antikristovi a Armageddonu, kde jsou hlavními postavami démon a anděl). Ve svém náboženském zápalu si už ale nevšimli, že seriál nemá Netflix, ale Amazon. :-D

20. 6. (2.)

V pondělí se na mě známá zahleděla a zeptala se mě, co že to mám vlastně za barvu. Zrovna jsem se obarvila, takže jsem mohla zodpovědně prohlásit, že rubínově červenou.

"Já myslím vlastní barvu."

"Hnědá, ale už moc šediví."

"Ty už šedivíš? Kolik ti vlastně je?"

Spolkla jsem své obligátní "pětadvacet" a řekla pravdu.

"PĚTATŘICET?! TOBĚ JE UŽ PĚTATŘICET?" To bych nikdy něřekla, tak dvacet osm maximálně."

Potěšilo. I když obvykle říkám, že je mi pětadvacet.

Letos mám desáté výročí.

20. 6.

Škola, půl deváté ráno.

"Dneska jdeš nějak pozdě, ne?"

"Je půl devátý. Učím ve 13:40. Já jsem tu s předstihem jako nikdo!"

18. 6.

Po roce poctivě předstírané snahy mám uzavřené známky, na hodině půlku dětí a v látce jsem tak tak daleko, jak jsem se už dlouho nedostala, tak jsem si řekla, že koukneme na film. Německý s titulky, samozřejmě. Hudební podklad - techno. Sice jsem to měla puštěné potichu, ale i to stačilo, aby naše papírové zdi vibrovaly. A zrovna dneska musel ředitel vyrazit na kontrolu školy, takže nám tam s celým procesím vlezl, jestli tam i nehulíme.

17. 6.

Učitelky na základkách dostávají na konci roku od dětí kytky. Já na jazykovce letos už dostala dámský mini švýcarský nůž a nůžky na větve. Začím přemýšlet nad tím, co si o mně ti chlapi myslí.

14. 6.

Větrák na pokoji je super. Furt je tam dusno a vedro, ale aspoň jsem v průvanu. Sice ho tam dle kolejního řádu mít nesmím (nenahlášenej spotřebič - ale tak to už tam mám notebook, žehličku, fén...), ale i přesto, jak je velkej, je můj bordel větší, takže když ho strčím při odchodu ke stolu, není vidět.

Dnes pouštíme SŠ domů dřív, protože v hygienické vyhlášce je, že když je venku nad třicet, je to problém a žákům se má nabídnout alternativní výurka a má se s nima jít ven. Klimatizované třídy vyhláška neřeší. A nikomu se nechce jít zdechnout z klimatizovaných prostor do výhně ulic, protože dle našeho zákona je to tam lepší.

13. 6.

Když už si myslím, že mě nemůže ničím překvapit, dokáže mi opak. Včera chtěla sestra přijít. Během hodiny, co se u mě zdržela, si sbalila rodný list a celou dobu mi líčila, co je nového u nich ve škole. O svatbě ani slovo. Večer mi poslala zprávu, jestli mám čtrnáctého čas, abych se stavila, že by pozvala i X (moje kamarádka). Odepsala jsem, že zítra odpoledne učím. Odepsala, že až v září. Tak jsem napsala, že tam ještě neučím. Dnes vysvětlující zpráva: to je den po svatbě a Y (druhá sestra) tam nechce být sama, tak že by nás pozvala. Tak TOHLE je prosím první zpráva o svatbě...

PS: Naši od ní pořád nic nevědí, ale mamčina bývalá spolužačka už je zvaná. Jo, je to miláček.

edit: Večer jsem měla v chatu hafo omluvenek, že nevěděla, že nevím (no, když mi to neřekne, tak holt nevím, pokud se jako oznámení nebere, když za mnu přiběhne sekretářka s tím, že ty víš, že se berou?), že se omlouvá, že to brala automaticky, že jsme zvaní a tak. Takže teda nakonec na svatbu jdem. Ale dobře mi z toho dopoledne fakt nebylo.

12. 6.

Dospěla jsem do bodu smíření se s podkrovním peklem. Koupila jsem si velkej větrák.

11. 6.

Když se cítíte pod psa a váš oblíbený a spolehlivý sběratel autogramů nahodí slevy...

7. 6.

Má současná výuka ve třetím ročníku v podstatě vypadá tak, zez namátkou vyberu probranou látku a probírám ji jako poprvé...

6. 6.

Když se termín svatby vlastní sestry dozvíte náhodou od kolegů v práci...

4. 6.

Včera jsem si šla do drogerie u školy koupit vlčené ubrousky na brýle. Prolezla jsem prodejnu, a nenašla. Dnes jsem šla kolem drogerie cestou ze cvičení, tak jsem si řekla, že bych se mohla podívat, jestli je nemají. Prolezla jsem celou prodejnu - koupila jsem si troje tampony, dvě voňavky (akce) a bombičkové pero. Na pokladně jsem se potom zeptala, jestli mají ty vlhčené ubrousky na brýle, když už tam speciálně kvůli nim jdu...

3. 6.

Kdybych ty výkony, co jsem schopná podávat po termínu nebo na poslední chvíli, byla schopná podávat průběžně a včas, jsem pracant roku v celým městě.

A teď si jdu udělat svačinu do práce, to musím s předstihem, protože nám v kuchyni umřelo světlo a potmě to nezvládnu.