Šťastný nový rok

Nebudu tady prudit s žádnou rekapitulací - jednak si nepamatuju, co se tenhle rok dělo, jednak jsem to dělala už v létě, když jsem slavila další rok nečinnosti blogu. Takže vám všem jenom stručně popřeju všechno nejlepší v novém roce a oslavy bujaré jen přiměřeně, ať ten nový rok nezačnete s příliš velkou kocovinou.

---

Odpočet

Pomalu odpočítáváme do chvíle, kdy John praští Sherlocka (a za čtrnáct dní můžeme zase vesele odpočítávat nanovo), BBC nám čekání zpříjemňuje, jak jen to jde - třeba včera si pro nás připravila naprosto boží dvouvteřinový klip s pohledem na DVEŘE (prostě tam sedí banda sadistů, co se můžou potrhat smíchy, mizerové), a v Radiotimes vyšel krásný průvodce po Londýně v Sherlockových stopách.

edit: How many days until Sherlock?

x

edit 13.1. a máme zas po ptákách. po obou.

x

32. kapitola

Pád 3 32

---

"Přinesl jsem vám čaj," zavolal Lupin ode dveří. Snad to byl jen pozdrav a nedával tak najevo, že někdo přišel, aby mě náhodou nezastihl v nějaké choulostivé situaci.

"Tobě nosí náš dvorní vlkodlak čaj? To musíš mít vycvičený kdeco? Opice ti už nestačí?"

Zvolila jsem novou techniku - ignoraci. Pokud budu svého kolegu ignorovat, když se bude snažit být vtipný, třeba ho to přejde.

"Co bude příště? Bude těžké sehnat ti na další rok náhradu, co tě posune zase o krok dál. Kde máš vůbec kocoura? Na tu opelichanou rohožku jsem letos snad ještě nestoupl."

"Och, Severusi, ty jsi tady?" zarazil se Lupin ve dveřích a bleskově přehlédl scénu, jestli nás nepřistihl in flagranti. Pokud šlo o tohle, minimálně já v posteli byla. A ani kvůli jednomu z nich jsem ji nemínila opustit.

"Ano, Lupine, jsem tady. Ale překvapivé je spíš to, že tu jsi ty, místo toho, abys hlídal našeho zázračného chlapce na ošetřovně."

"Harry bude v pořádku," odrazil útok profesora lektvarů profesor obrany proti černé magii.

"Samozřejmě že bude v pořádku, ten spratek je nesmrtelnej."

"Severusi!"

Jmenovaný zvedl ruce, jako by se vzdával, a zase je spustil. "Jen výsledky dvouletého pozorování."

"Asi bych měl jít," usmál se na mě omluvě Lupin, ale spíše než mě patřilo to oznámení Severusovi. Ten na to také zareagoval dřív, než jsem se já vůbec stačila nadechnout.

"Očividně."

"Lupine," pokusila jsem se ho zadržet, ale už se byl na půli cesty pryč.

"Děkuju, vážně děkuju. "

"Není za co," odpověděl skromně můj kolega. "Navíc tě tu nenechám samotnou s vlkodlakem, když jsi zřejmě duševně nevyrovnaná."

"Cože jsem??"

"Duševně nevyrovnaná, momentálně," ochotně zopakoval a začal rozbalovat noviny. "Tedy ne momentálně. Momentálně je to jenom příliš patrné, jindy se ti to daří více či méně dobře maskovat."

"Milé. Děkuju. Hned se cítím, jako by Vánoce přišly dřív."

"A co čekáš, že ti řeknu, když přijdeš s tak absurdními teoriemi? Brumbál uspořádá famfrpálové utkání, aby mozkomorové skoro zabili Harryho Pottera, aby je on mohl na oplátku vykázat z bradavických pozemků?"

"Takhle jsem to neřekla."

"Shrnuju. Nestrávím další půlhodinu života tím, že budu opakovat to, co tvůj mozek vyprodukoval."

"Že zrovna tobě to najednou vadí."

"Kam tím míříš?"

"Kdo otravoval teoriemi kolem Quirinuse?"

"Zapomínáš na jeden bezvýznamný fakt - měl jsem pravdu."

"Protože ty máš vždycky pravdu, zatímco já mám jen absurdní teorie."

"Konečně si začínáme rozumět."

"Ne, to nezačínáme. Odkdy se z tebe stal Brumbálův advokát? Sám přece musíš uznat, že-"

"Nikoho neobhajuju, tím spíše Brumbála, ale Brumbál by nehazardoval takhle lehkomyslně s Potterovým životem."

"S Potterovým možná ne, ale s kterýmkoli dalším ano. Nemohl tušit, že to odnese zrovna Potter."

"Každému je jasné, že když se tu něco stane, je u toho Potter," řekl unaveně. "Pokud se v Bradavicích někomu něco stane, můžeš si mezi někomu a Potterovi dát rovnítko."

"Nemůžeš připustit alespoň možnost, že-"

"Mohli ho zabít. To by Brumbál nepřipustil."

"Řeknu ti novinku, Severusi, Brumbál není všemohoucí. A možná se mu začíná situace vymykat z rukou. Možná to už dávno není člověk na svém místě."

"Tohle jsme tu měli už vloni, zkus přijít s něčím novým."

"Jako ty s tou tvou péčí o Harryho Pottera?"

"Nepečuju o Harryho Pottera."

"Ale prosím tě. Každou chvíli jsi kvůli němu u Brumbála a nezkoušej to popřít. Kdyby mu nedělal chůvu Lupin, dělal bys ji ty?"

"Tady když chce člověk někde klid, aby si vykopal tajný tunel."

"To kvůli Lily?"

Severusův výraz náhle zkameněl. Náznak barvy, která se mu během hádky nahrnula do tváře, zmizel. Bylo mi jasné, že jsem překročila hranici, ale bylo pozdě couvnout. A ani jsem nechtěla. Cítila jsem, že mám pravdu, a štvalo mě, opravdu štvalo, že jediný člověk, komu se mohu svěřit, mě nejen neposlouchá, ale shazuje každé mé slovo.

"Tu do toho nezatahuj," řekl tiše svým extra mrazivým hlasem, vstal a bez dalšího slova odešel. Asi jsem zašla ještě dál, než jsem myslela.

Dolehlo ke mně prásknutí vchodových dveří. Tolik k Lily Potterové.

Veselé Vánoce

Je to tu zas. Doma se luxuje, kafe piju hořký, abych snížila hladinu cukru a přežila do večerního kapra, kterýho přežiju jen na Vánoce a ještě ne vždy. Takže i vám všem přeju krásné a pohodové přežití Vánoc a s přáním do nového roku se tu objevím později.

Unlocking Sherlock a první miniepizoda

Konečně VÁNOCE! BBC pustila do světa první miniepizodku k blížící se třetí řadě Sherlocka. 

19.12.

Před pár lety, když šel do kin Pán prstenů, všichni měli strašný problém s tím, jak je to zkráceno, jak je to ořezáno, jak to tí pádem místy mění vyznění a posouvá některé postavy, kam se *** poděl Tom Bombadil, že písně, kterými je knižní trilogie protkaná, vymizely a tak dále a tak dále. Teď už nám nějakou dobu kina okupuje druhý Hobbit, kde si Peter Jackson vzal všechny výtky k srdci - do filmu dostal téměř všechny scény z knihy (+ některé navíc), dopřál nám písně, všechny postavy (+ některé navíc), a hle, zas špatně! Divák je prostě tvor nevděčný a hudrat bude vždy, a čím víc ho budou rozmazlovat, tím bude nespokojenější. Druhýho Eragona na vás, nespokojenci!

x

13.12. 2013

V pátek třináctého pokračuju v pozitivním přístupu k životu. Ve škole si mě natolik váží, že místo své krásné, uklizené a nablýskané třídy dostanu tu nejvíc zabordelenou, ať se o ni starám. Tolik svěřené důvěry v mou osobu mě neskutečně hřeje u srdce.

Soukromá výzva nastávajícím maturantům

Sedím v kanclu a opravuju maturitní slohovky, které nám byly svěřeny za úkol. Což o to, přečtení, opravení, obodování jakž takž jde, ale ta část, kdy se mají sepisovat komentáře! Lidi, prosím, když už vidíte, že ten text by neobstál ani ve čtvrté třídě, prosím, napište to pod dvě stě slov, ať se to nemusí číst a hodnotit! Vždyť ty komentáře jsou delší než samotná slohovka. A v případě, že je text sice dostatečně dlouhý, ale vypadá to, že ho napsala opice po mozkové příhodě, nejde napsat, že je to děs ve všech ohledech a že je na to škoda slov...

PS: Ten, koho jsem neurazila, prosím, nevíte, jestli je možné zbavit se fb tlačítka "líbí se mi" pod článkem? V administraci jsem našla jen nastavení barevného schématu na "světlé" / "tmavé", ale možnost "žádné" nikde nevidím.

9. 12.

Po motivujícím předchozím týdnu jsem se rozhodla dívat se na svět pozitivně - a hle, první vlaštovka je na světě! Na záchodech se nám objevil papír na utírání rukou, po kterém nesmrdí ruce (ne tolik).

Varování

Varování - předchozí článek obsahuje sprostá slova. Bohužel ale moje administrace NEOBSAHUJE předchozí článek, nemůžu to dopsat tam.

Kdo tedy nechcete číst o tom, jak jsem dožraná na celý svět, koukněte na blog ke kathii.jones, která přednedávnem začala taky blogovat. :)

3.12.

3.12.

---

Před nějakým časem jsem byla u kartářky. Vždycky jsem měla z podobných záležitostí strach, ale protože mé nejlepší kamarádky byly, byly nadšené a pořád mě k tomu ponoukaly, zvědavost nakonec převážila a zkusila jsem to taky. Pokud nechcete, nic špatného vám teoreticky přece říct nesmí, a byla jsem zrovna ve stavu, kdy jsem potřebovala popostrčit nějakým směrem. Zkrátím to: potřebuju to furt a po návštěvě u opěvované dámy jsem se cítila spíše rozpačitá než cokoli jiného. Zkrátka jsem měla pocit, že mi řekla přesně to, co asi někdo v mém věku má chtít slyšet. (Mimo jiné jsem se dozvěděla, že do dvou let bych měla mít dítě, nejpravděpodobněji dceru - což neprojde, protože jsem prošla kalendář a hezké holčičí jméno tam není. Zato jsem našla takové hrůzy, o kterých jsem ani neměla tušení, že se v našem kalendáři vůbec kdy vyskytovaly.)

Hlavně mě ale zajímalo, co já a slavné školství. Jak asi mnohé z vás vědí, v pravidelných intervalech mám zdrhací tendence a tou dobou jsem nad perspektivním místem pedagožky /pedagogické asistentky taky váhala, zda radši neutéct jinam. Kamkoli jinam. Paní mi řekla, že zůstanu a že si polepším. To jsem ani nikterak nezpochybňovala. V mém postavení je zlepšením skoro všechno, takže to ani nedá moc práce.

Neuběhl ani týden a navalily se na mě projekty. Bojovala jsem s nutkáním dojít milou vědmu nakopnout. Tou dobou už jsem měla vymyšlené jméno pro holčičku. S kamarádkou jsme zjistily, že obě chceme totéž a už jsme se i dohodly, že ani jedna od své dcery neustoupíme a naše malé slečny se budou jmenovat stejně. Nyní od tohoto úmyslu zvolna upouštím, protože se tak zřejmě bude jmenovat půlka města. Všichni jsou jak navedení. Takže budu mít nakonec Hildegardu a nazdar. Stejně jsem nikdy děti nechtěla.

Můj kariérní postup ale vyvrcholil včerejškem. Nejdřív jsem se dozvěděla, že mi zbývá jeden den dovolené, tak se použije na Vánoce. Protože je ale jen jeden, v dalších pracovních dnech mám psát motivační články na web, aby se nám studenti zapojili do projektu (u nějž jsem jedna z vyškolených a měla bych motivovat, ale sama zrovna dvakrát motivovaná nejsem), a připravit celý program přeshraniční výměny - co se udělá u nás, co u nich, za kolik, doprava atd. Vše se projedná v pátek na poradě. Načež mi bylo sděleno, že se mi sníží plat, ale jestli chci, mám si obepsat nějaké organizace, jestli by nebyly ochotné přispět.

Překlad: Zkrouhnou mi prachy, který už teď jsou skoro horší, než kdybych seděla doma na prdeli na podpoře, ale aby se to vykompenzovalo, navalej mi práci a já jako budu doma ze svýho mobilu (!!!) obvolávat kde co, abych zjistila, kdo nás kde bude vozit (jsem odjinud, než kde pracuju, takže fakt zdejší firmy neznám) a za jakých podmínek, dohadovat program k místům, který neznám, protože jsem k tomu očividně kvalifikovanější než místní, psát motivační články (ano, teď jsem FAKT motivovaná!) a ještě žebrat, jestli mi někdo nepřispěje na plat. A v pátek se potáhnu přes jižní Čechy do práce a zpět. Veselé Vánoce a šťastný nový rok.

No, mohu Vám říct, že firmy obepisovat plánuju - jenže místo nějaký přiblblý žádosti o příspěvek rozešlu životopis. Šla jsem do školství, ne na charitu, tohle fakt nemám zapotřebí. Za chvíli snad budu platit za to, že můžu pracovat, ne? Celý dni se smolím s přípravama, řeším projekty, který jsou mi u prdele a kterým nerozumím a nevidím v nich žádný smysl a praktický přínos, mám smolit zprávu pro sociálku - a za to si sotva zaplatím ubytování a cesty. A ještě o prázdninách pojedu na poradu. Jasně. Celá žhavá.

PS: Všimněte si, že jsem s článkem vydržela čekat celý den. Psát ho včera, to by bylo výrazivo, protože tak vytočená jssem už hodně dlouho nebyla. Ale je hezké, že mi to bylo podáno v tomto pořadí, protože být to obráceně, tak jsem ji asi místo nevěřícného zírání poslala na místě na prdele.