Pád 3 32
"Přinesl jsem vám čaj," zavolal Lupin ode dveří. Snad to byl jen pozdrav a nedával tak najevo, že někdo přišel, aby mě náhodou nezastihl v nějaké choulostivé situaci.
"Tobě nosí náš dvorní vlkodlak čaj? To musíš mít vycvičený kdeco? Opice ti už nestačí?"
Zvolila jsem novou techniku - ignoraci. Pokud budu svého kolegu ignorovat, když se bude snažit být vtipný, třeba ho to přejde.
"Co bude příště? Bude těžké sehnat ti na další rok náhradu, co tě posune zase o krok dál. Kde máš vůbec kocoura? Na tu opelichanou rohožku jsem letos snad ještě nestoupl."
"Och, Severusi, ty jsi tady?" zarazil se Lupin ve dveřích a bleskově přehlédl scénu, jestli nás nepřistihl in flagranti. Pokud šlo o tohle, minimálně já v posteli byla. A ani kvůli jednomu z nich jsem ji nemínila opustit.
"Ano, Lupine, jsem tady. Ale překvapivé je spíš to, že tu jsi ty, místo toho, abys hlídal našeho zázračného chlapce na ošetřovně."
"Harry bude v pořádku," odrazil útok profesora lektvarů profesor obrany proti černé magii.
"Samozřejmě že bude v pořádku, ten spratek je nesmrtelnej."
"Severusi!"
Jmenovaný zvedl ruce, jako by se vzdával, a zase je spustil. "Jen výsledky dvouletého pozorování."
"Asi bych měl jít," usmál se na mě omluvě Lupin, ale spíše než mě patřilo to oznámení Severusovi. Ten na to také zareagoval dřív, než jsem se já vůbec stačila nadechnout.
"Očividně."
"Lupine," pokusila jsem se ho zadržet, ale už se byl na půli cesty pryč.
"Děkuju, vážně děkuju. "
"Není za co," odpověděl skromně můj kolega. "Navíc tě tu nenechám samotnou s vlkodlakem, když jsi zřejmě duševně nevyrovnaná."
"Cože jsem??"
"Duševně nevyrovnaná, momentálně," ochotně zopakoval a začal rozbalovat noviny. "Tedy ne momentálně. Momentálně je to jenom příliš patrné, jindy se ti to daří více či méně dobře maskovat."
"Milé. Děkuju. Hned se cítím, jako by Vánoce přišly dřív."
"A co čekáš, že ti řeknu, když přijdeš s tak absurdními teoriemi? Brumbál uspořádá famfrpálové utkání, aby mozkomorové skoro zabili Harryho Pottera, aby je on mohl na oplátku vykázat z bradavických pozemků?"
"Takhle jsem to neřekla."
"Shrnuju. Nestrávím další půlhodinu života tím, že budu opakovat to, co tvůj mozek vyprodukoval."
"Že zrovna tobě to najednou vadí."
"Kam tím míříš?"
"Kdo otravoval teoriemi kolem Quirinuse?"
"Zapomínáš na jeden bezvýznamný fakt - měl jsem pravdu."
"Protože ty máš vždycky pravdu, zatímco já mám jen absurdní teorie."
"Konečně si začínáme rozumět."
"Ne, to nezačínáme. Odkdy se z tebe stal Brumbálův advokát? Sám přece musíš uznat, že-"
"Nikoho neobhajuju, tím spíše Brumbála, ale Brumbál by nehazardoval takhle lehkomyslně s Potterovým životem."
"S Potterovým možná ne, ale s kterýmkoli dalším ano. Nemohl tušit, že to odnese zrovna Potter."
"Každému je jasné, že když se tu něco stane, je u toho Potter," řekl unaveně. "Pokud se v Bradavicích někomu něco stane, můžeš si mezi někomu a Potterovi dát rovnítko."
"Nemůžeš připustit alespoň možnost, že-"
"Mohli ho zabít. To by Brumbál nepřipustil."
"Řeknu ti novinku, Severusi, Brumbál není všemohoucí. A možná se mu začíná situace vymykat z rukou. Možná to už dávno není člověk na svém místě."
"Tohle jsme tu měli už vloni, zkus přijít s něčím novým."
"Jako ty s tou tvou péčí o Harryho Pottera?"
"Nepečuju o Harryho Pottera."
"Ale prosím tě. Každou chvíli jsi kvůli němu u Brumbála a nezkoušej to popřít. Kdyby mu nedělal chůvu Lupin, dělal bys ji ty?"
"Tady když chce člověk někde klid, aby si vykopal tajný tunel."
"To kvůli Lily?"
Severusův výraz náhle zkameněl. Náznak barvy, která se mu během hádky nahrnula do tváře, zmizel. Bylo mi jasné, že jsem překročila hranici, ale bylo pozdě couvnout. A ani jsem nechtěla. Cítila jsem, že mám pravdu, a štvalo mě, opravdu štvalo, že jediný člověk, komu se mohu svěřit, mě nejen neposlouchá, ale shazuje každé mé slovo.
"Tu do toho nezatahuj," řekl tiše svým extra mrazivým hlasem, vstal a bez dalšího slova odešel. Asi jsem zašla ještě dál, než jsem myslela.
Dolehlo ke mně prásknutí vchodových dveří. Tolik k Lily Potterové.
Sedím v kanclu a opravuju maturitní slohovky, které nám byly svěřeny za úkol. Což o to, přečtení, opravení, obodování jakž takž jde, ale ta část, kdy se mají sepisovat komentáře! Lidi, prosím, když už vidíte, že ten text by neobstál ani ve čtvrté třídě, prosím, napište to pod dvě stě slov, ať se to nemusí číst a hodnotit! Vždyť ty komentáře jsou delší než samotná slohovka. A v případě, že je text sice dostatečně dlouhý, ale vypadá to, že ho napsala opice po mozkové příhodě, nejde napsat, že je to děs ve všech ohledech a že je na to škoda slov...
