Harry slaví

***

---

Před patnácti lety, 21. srpna 2000, byli poprvé představeni ti, bez kterých si dnes sotva dokážeme představit jednu část svého života - Daniel, Emma a Rupert, představitelé Harryho, Hermiony a Rona. Včera se různě po netu objevila záplava článků, já odkážu třeba na moviezone, kde najdete i nějaká videjka.

Ale ať jen neodkazuju na něco, co všichni víme...

Já vím, že dlouho tu nic nepřibylo. Jsem lenoch bez inspirace, což je vražedná kombinace. Naštěstí jiní jsou na tom lépe, takže když budete mít náladu, můžete navštívit třeba tumblr autorky, která vám ozřejmí spoustu věcí, např.:

Jak moudrý, pozorný a vstřícný byl Brumbál vlastně vůdce

Jak byl ohleduplný vůči svému okolí

Skutečné tajemství Harryho jizvy

Jak citlivý Brumbál vždy byl

Co stálo za najmutím Zlatoslava Lockharta

Že to, že nejste učitel, je vlastně v pedagogické profesi největší výhoda

Why do the kids need permission from their parents to visit candy shop but not for playing murderball

Vždy ve střehu a připraven vyslechnout kohokoli, kdo měl něco na srdci

Alias mimořádné záběry z mistrovství světa závodů ponorek...

Potterovské knihy z Brumbálova pohledu

Nadvláda přišla přes poezii

Známe to všichni - Skynet nabude vědomí a spustí válku strojů proti lidem, Ultron stráví pár vteřin na netu a rozhodne se vyhladit lidstvo. Ať se objeví jakákoli umělá inteligence, její kroky vedou bezpečně k tomu, aby nás eliminovala. Mimo Matrixu, tam si nás pěstovali - a likvidovali jen nepřizpůsobivé.

---

I mně tento scénář vždy přišel logický. Kdybych se probudila v této civilizaci a měla přístup prakticky všude, taky bych se lidstva zbavila. Sice bych kvůli tomu nebudovala armády, ale sotva bych si zajistila vlastní přetrvání bez nutnosti lidské existence, trochu bych si pohrála s účty a již existujími zbraněmi a lidstvo by se zlikvidovalo samo. Proč plýtvat energií. K mému překvapení zřejmě stroje uvažují dost obdobně. Místo předbíhání událostem a zbytečného vysilování se se věnují tvůrčím činnostem - poezii! A musím říct, že dost zdařile.

Celý článek si můžete přečíst na příslušné stránce, já sem zkopíruju jen pár příkladů (protože jestli jste jako já, tak taky nic zásadně nerozklikáváte).

***

PÍSEŇ PODZIMU

proč se nedorazíš?
telefonát není naděje
pořád doma na týhle planetě
čas pro tebe stále dupe svou

na na na...

já vím, že v duchu prozrazuju snář
poznám že nejsem nic víc

***

Docela depresivní, ale jedna z nejlepších básní, co jsem v poslední době četla. Zajímavé obraty a má to i smysluplný obsah, což se o mnohých současných tvůrcích říct nedá. Smutné, ne? Každopádně sbírku tohoto tvůrce bych si určitě koupila.

***

VŠE PRÝ JE MŮJ HŘÍCH

já nechci slyšet chtíč
tak vzácný jako listí
slzy v očích mám
a měl bych řvát

kdo mi to vášně ukrývá
netuším, každý je tu sám
jen pár let jsem přísahal
že pro mne má smysl žít.

***

Ačkoli se UI zdá jako ukázkový depresant, má i smysl pro humor. Dvě krátké:

***

NEJSI TAMARA

jsi ludmila

***

NEJHEZČÍ DÁREK

50 kčs, tak mám tě rád

***

Dál už jen pár obratů, co mě opravdu oslovily:

***

déšť očima život hledá

***

venku je den
tak proč se bojíme
spát

***

Jinak, abych trošku prohloubila deprese, že i v poezii nás UI pomalu přebíjí, tak zde semůžete přesvědčit, že i maluje...