Nedávno jsem se viděla s Colleen. Říkala, že tu mám zřídit rubriku Žiju a tam psát, jestli ještě vůbec existuju. No, existuju. Ale skoro bych možná radši neexistovala.
Tak tedy…
Vloni jsem se tu asi rozčilovala, když jsem měla upravovat ŠVP (školní vzdělávací program) pro střední školu. Upřímně - jeho smysl nechápu pořád. Vezmete RVP (Rámcový vzdělávací program) a VŠECHNO PŘEKOPÍRUJETE do svého ŠVP. A pak chodí inspekce a buzeruje váš, že to máte špatně. Jak? JAK?! Ale OK. Jako prostředek k zajištění čtenářstva je to ubohý, ale fajn. Jinak by to asi fakt nikdo nečetl a nikdo by nemohl ocenit, že ten systém je promyšlený a zajišťuje to, že se studenti naučí všechno, co mají.
Teoreticky.
U mě třeba ani smykem.
Už třetí měsíc mám mít temaťáky (Mimochodem word opravil na tenťáky - nevím, co je tenťák, ale zřejmě to bude smysluplnější než tematický plán… No, to taky není tak těžký.). Nemám. V září jsem čekala na učebnici (ano, jednotné číslo), pak zpracovávala materiály pro google classroom, protože se tam nedá dělat nic pořádnýho, na co jsme byli zvyklí z moodlu - testíky, online cvičeníčka, nic. Takže všechno, co jsem měla zpracováno, mi bylo k h***u a mohla jsem začínat on píky. Pak se zprovoznil moodle, takže jsem doháněla dvouměsíční skluz - a furt doháním, takže na zpracovávání učebnic do tabulek prostě nemám čas. Ovšem ve chvíli, kdy to udělám, tak to stejně bude blbě, protože ono se tak nějak počítá, že v jazyce pokračujete dál a dál, a ne že se motáte na místě, pak uděláte hop na konec a tváříte se, jak jste pokrokoví. Mám totiž spojené ročníky - první s druhým a třetí se čtvrtým. Ono to vypadá fajn. Do chvíle, než si uvědomíte, že v prváku začnete s jazykem. Ve druháku s ním začnete znova, protože jste s prvákama a tam je vždy nějakej začátečník. Pak postoupíte do třeťáku a tam jste se čtvrťákem a řešíte maturitní úroveň. Po dvou letech začátků bomba. Tak se aspoň snažím používat každý rok jiné učebnice. Překlad: Každý rok se snažím vyznat v nové knížce, ke které nemám půlku poslechů, protože škola mi to nezaplatí a já už fakt nemám náladu dotovat každou píčovinu ze svého. Na to ani nejsem placená. A až doplním tematáky, nebude to sedět s plánem, protože každá učebnice je poskládaná trochu jinak. A tvořit to každej rok nanovo? To by se musela každej rok svolávat rada, žádat zřizovatelé - a hlavně bych se s tím musela s*** furt nanovo. Dokument, co tam je kvůli dlouhodobějšímu plánu - aby bylo názorně vidět, že je tu nějaký dlouhodobý plán. Takže tvořím vlastně dokument, kterej musím mít, protože ho musím předkládat, ale zároveň ho tutlat, protože to jde proti tomu, co už je sesmoleno. Na palici.
A teď mám totéž sesmolit pro základku. Jako máme jednoho třeťáka, jednoho čtvrťáka, jednoho páťáka… A papírů, jako bych se chystala obsadit Rusko. Navíc tady nemám ani tucha, co maj ti škvoři zvládat a co jsou vůbec schopní kdy zvládat, protože o tomhle potěru vím jen to, že je mi to do pasu a že s tím nevydržím v jedný místnosti, protože mě to neuvěřitelně rozčiluje. Takže tu mám například seřadit témata - vycucat z prstu, protože knížka NENÍ, takže až se to fakt začne učit, bude se to muset celý předělávat, protože to zase nebude sedět (ach, ta motivace), takže inspekce se bude mít zas po čem vozit. A ve výsledku se to stejně slepí do jednoho dundele a dopadne to jako na tý střední, kde nikdo neumí nic - a po těch letech už ani já a ještě si v tom připadám přiretardlá.
Takže - žiju. Píšu. Furt píšu. Dokumenty k ničemu. Ale zase je píšu furt dokola. Vlastně jen díky tomu, že se mi ve škole občas rozběhnou torrenty, nemůžu říkat, že tam trávím čas k ničemu.
