Zpráva posledních týdnů: Severus a Quirinus už jsou zase na nože. Jak překvapivé... Tentokrát ale zřejmě nejde jen o nějakou hádku nebo nedorozumění. Vždyž i dříve se stávalo, že se spolu nebavili a vyhýbali se jeden druhému jako čert kříži, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání. Tentokrát ale uběhly Velikonoce a pánové o sebe stále nezavadili ani pohledem a vyhýbali se jakýmkoli řečem na toto téma. Quirinuse jsem zahlédla nanejvýš u jídla, kde se tvářil jako největší mučedník, a zdržel se jen po nezbytně dlouhou dobu. Jinak předstíral, že neexistuje. Dost silně mi to připomínalo Severuse, když se snažil vyhnout cestě pro páně Pottera.
Nechci se na tomhle místě tvářit, jako že mě celá tato situace bůhvíjak rozlítostnila a trápí mě. To ani ne. Dokonce se mi i dobře spí. Jenže tím to končí. To, že pánové spolu nekomunikují osobně, neznamená (bohužel), že spolu nekomunikují vůbec. To oni zase ano. A jak! Akorát k tomu potřebují prostředníka (v našem případě prostřednici). Na koho to asi tak mohlo padnout?
Jistě...
Střídají se mi v kabinetu v pravidelných intervalech s jediným pokynem - "vyřiď mu..." No, taky sem tam něco vyřídím. Většinou se jim ale snažím ukázat, že tahle má nová a nevyžádaná role mi nesedí a po prvních třech týdnech už mě i patřičně obtěžuje.
První jemné náznaky z mé strany, ať mi laskavě konečně dají svátek, se totálně minuly účinkem, takže jsem musela přitvrdit a stát se ve svých signálech výmluvnější. Jenomže jsem opět narazila na stěnu hraného neporozumění a mé snahy zůstaly úporně ignorovány.
Dokonce jim ani nevadilo, že v krbu pravidelně topím (to je jedna z mála věcí, co nedělám naschvál, ale prostě a jednoduše proto, že je mi zima). Oni totiž nechodili dveřmi, aby se náhodou nepotkali na chodbě - a zásadně se ke mně přepravovali za pomoci letaxu. Oheň jen zvýšil rychlost jejich vystupování a četnost nepublikovatelných slov v jejich verbálním projevu. Já zatím proklínala vynálezce toho zatracenýho prášku až do dvanáctého kolena.
Abych získala alespoň trochu prostoru, kdykoli to jde, utíkám do Prasinek. Mám už skoro U Prasečí hlavy vlastní stůl, kde s majitelem pomlouváme kouzelnické školství. Na to, že je Aberfort vlastně taky Brumbál, je překvapivě normální. Ani by mě moc nepřekvapilo, kdyby studoval ve Zmijozelu...
Protože už se taky přiblížilo období zkoušek, všichni začali spěšně dohánět, co přes rok zameškali. Já ne. Já nezameškala nic. Není nad předmět s volnými osnovami a Pohled na význam a užití magie od počátků k dnešku k takovým předmětům rozhodně patří. Prozatím. Doufám, že ještě dlouho nikoho nenapadne sepsat učebnici - a školu tuto učebnici potvrdit a uznat za závaznou. I když někteří kouzelníci jsou schopní všeho a obzvláště nevytížení a nedocenění pedagogové na penzi jsou extrémně nebezpeční. Ještě že Lockhart není v důchodu. Silně ho podezřívám, že trpí grafománií. A to si ani netroufám odhadnout, jestli má Sibyla všechny jeho publikace... I když ona asi ano...
Jistě...
Střídají se mi v kabinetu v pravidelných intervalech s jediným pokynem - "vyřiď mu..." No, taky sem tam něco vyřídím. Většinou se jim ale snažím ukázat, že tahle má nová a nevyžádaná role mi nesedí a po prvních třech týdnech už mě i patřičně obtěžuje.
První jemné náznaky z mé strany, ať mi laskavě konečně dají svátek, se totálně minuly účinkem, takže jsem musela přitvrdit a stát se ve svých signálech výmluvnější. Jenomže jsem opět narazila na stěnu hraného neporozumění a mé snahy zůstaly úporně ignorovány.
Dokonce jim ani nevadilo, že v krbu pravidelně topím (to je jedna z mála věcí, co nedělám naschvál, ale prostě a jednoduše proto, že je mi zima). Oni totiž nechodili dveřmi, aby se náhodou nepotkali na chodbě - a zásadně se ke mně přepravovali za pomoci letaxu. Oheň jen zvýšil rychlost jejich vystupování a četnost nepublikovatelných slov v jejich verbálním projevu. Já zatím proklínala vynálezce toho zatracenýho prášku až do dvanáctého kolena.
Abych získala alespoň trochu prostoru, kdykoli to jde, utíkám do Prasinek. Mám už skoro U Prasečí hlavy vlastní stůl, kde s majitelem pomlouváme kouzelnické školství. Na to, že je Aberfort vlastně taky Brumbál, je překvapivě normální. Ani by mě moc nepřekvapilo, kdyby studoval ve Zmijozelu...
Protože už se taky přiblížilo období zkoušek, všichni začali spěšně dohánět, co přes rok zameškali. Já ne. Já nezameškala nic. Není nad předmět s volnými osnovami a Pohled na význam a užití magie od počátků k dnešku k takovým předmětům rozhodně patří. Prozatím. Doufám, že ještě dlouho nikoho nenapadne sepsat učebnici - a školu tuto učebnici potvrdit a uznat za závaznou. I když někteří kouzelníci jsou schopní všeho a obzvláště nevytížení a nedocenění pedagogové na penzi jsou extrémně nebezpeční. Ještě že Lockhart není v důchodu. Silně ho podezřívám, že trpí grafománií. A to si ani netroufám odhadnout, jestli má Sibyla všechny jeho publikace... I když ona asi ano...
PS: Prosím o vaše komentáře.
