V pondělí se na mě známá zahleděla a zeptala se mě, co že to mám vlastně za barvu. Zrovna jsem se obarvila, takže jsem mohla zodpovědně prohlásit, že rubínově červenou.
"Já myslím vlastní barvu."
"Hnědá, ale už moc šediví."
"Ty už šedivíš? Kolik ti vlastně je?"
Spolkla jsem své obligátní "pětadvacet" a řekla pravdu.
"PĚTATŘICET?! TOBĚ JE UŽ PĚTATŘICET?" To bych nikdy něřekla, tak dvacet osm maximálně."
Potěšilo. I když obvykle říkám, že je mi pětadvacet.
Letos mám desáté výročí.
Žádné komentáře:
Okomentovat