Rok 2012 se nám nachýlil, tak mě napadlo podívat se na blog a shrnout, co se tu tak dělo. Vyšlo mi tohle:
Leden - Třetí Pád a Andělé pomalu pokračovali v rozjezdu - a už tehdy jsem varovala, že to tu bude přibývat pomalu. Prorocké, že? No, aspoň vidno, že nezapřu své druhé alter ego. Teď rok 2012 končí a v Bradavicích už uběhly dva měsíce. Po roce - slušný. A teď si na okamžik zkuste představit, že bych psala knihu.
Únor - Oslavila jsem narozeniny blogu (se zpožděním) a Alana Rickmana (včas) a informovala, že ohledně přibývání povídek to nebude žádná sláva.
Březen - Do Budějic zavítala Olga Tokarczuk a podepsala mi mou Annu In, čímž jsem se stala jednou z mála, komu něco podepsala, protože její doprovod někde pozapomněl/ztratil/odložil knihy, tudíž na místě byly ke koupi jen ty, ze kterých se četly ukázky. (A ta moje - štěstí přeje připraveným.) Stane se. Z Pádu přibyla jedna kapitola (krátký měsíc, tak co čekat), vztekala jsem se tu nad tím, že chtějí zrušit větné rozbory, a neopomněla jsem upozornit, že mám kopr a povídkově to nebude moc plodné (slib, který jsem schopná kdykoli splnit).
Duben - Můj notebook to vzal s tím svým umíráním vážně, takže jsem napsala, že povídky nepřibudou, a přidala tři kapitoly Pádu.
Květen - Slavně jsme pokřtili Gjorky, ze školy mě vyhodili ztrapnit se mezi titulované osoby coby porotkyni do lingvistické soutěže, nebyl notebook, neměla jsem čas, měla jsem kopr, ale měla jsem tolik času, abych napsala, že nepíšu.
Červen - Asi se blbě koukám, ale navzdory tomu, že se tu minimum článků přece jen objevilo, jsem se tu ani jednou nezmiňovala, že tu nic nepřibude. Nevím, co se to se mnou dělo.
Červenec - Omluvila jsem se, že tu dlouho nic kloudného nepřibylo, a přidala dvě kapitoly Pádu. Mimo toho jsem vás oblažila informacemi z Festivalu Fantazie a informacemi o tom, jak jsem se prima potila u stánku, zatímco jsem Rakušanům referovala, jak je v jižních Čechách náramně, a cpala jim zelňáky.
Srpen - Oznámila jsem, že mizím mimo net (že tu nic nepřibude, se asi rozumělo samo sebou, protože jsem to tu přímo nevypisovala), nicméně Pády přibyly dva a obrázkové blbinky Jen tak to dotáhly na rovnou padesátku. Začínám uvažovat, že jim udělám vlastní rubriku, protože v nich začíná být bordel.
Září - Nastoupila jsem někde úplně jinde, než jsem původně měla nastoupit, a následně vyhlásili prohibici. Vzhledem k tomu, že jsem se vrátila do školství, to byly těžké časy. Upozornila jsem, že tu nic nepřibývá (kdyby si někdo nevšiml), ale zamlčela, jestli tomu tak bude i nadále.
Říjen - V Budějicích jsme přivítali Colleen (Gjorkové) a Temnářku (Hladová přání), nějakým řízením osudu přibyli jedni Andělé a jeden Pád a informovala jsem, že jsem líná a nepíšu, ačkoli touhle dobou to už musel vědět celý národ. Vlastně dva.
Listopad - To, že do kin vtrhl konečně poslední film Twilight, mě tak rozrušilo, že se tu nekonala žádná kapitola a v článcích o tom bylo ticho po pěšině.
Prosinec - Peter Jackson ukázal světu, že nejvíce sexy rasou ve Středozemi nejsou elfové, lidi ani hobiti, nýbrž trpaslíci, a na Glumovi demonstroval, že rodiče i učitelé nám lhali a že myšlení opravdu bolí. Do Budějic měl zavítat Marius Szczygiel (Gottland), ale ačkoli se sníh nikde nevyskytuje (mimo oblasti u nás doma), České dráhy to nějak nezvládly a polský autor uvízl v Táboře. Dále se nám naprosto nečekaně podařilo přežít konec světa, přestože jej odpočítával i blog. Narušilo to mou důvěru v něj. Naštěstí nové konce světa už klepou a dveře, takže se je na co těšit i do budoucna.
Žádné komentáře:
Okomentovat