Tahle povídka vznikla pro právě probíhající projekt na Kalliině blogu - odkaz zde, postupně budou přibývat další povídky dalších autorek. Zadání bylo: drabble, double drabble nebo tripple drabble (pro lidi jako já naštěstí i vysvětlené, co je co vlastně zač), tématem byl nejhorší den oblíbené postavy (takže hádejte, kdo to odnesl) a předepsaná slova: Brumbál, papuče, bubák, věž, plakát.
Bez nadpisů tripple d., pže ve sto slovech se ani nepředstavím... :D
Nejhorší den Sibyly Trelawneyové
Jak to viděla Sibyla Trelawneyová
Popletal se tentokrát opravdu vyznamenal. Pošta z ministerstva obsahovala čtyři letáky o nejnovější vyhlášce týkající se utajení vůči mudlům, brožurku o nově vyšlechtěném druhu pískacích fazolí, a dokonce malý plakát s jejím vyobrazením a přesnou reprodukcí zpěvu. Celé odpoledne se ho půlka sboru marně snažila připíchnout na nástěnku (Pomona ho odmítla), ale stále se vytrhával, svíjel a sklouzával na nejnepřístupnější místa v kabinetě, kde začal ječet. A množit se.
Třeštila mně hlava. Dala bych si sklenku, ale v Bradavicích je sucho.
Minerva chytla nový tik, Filius se jen krčil na židli, Rolanda zatínala prsty do parapetu. Zkusili jsme všechna kouzla, co nás napadla, ale ta ministerská mrcha byla imunní. Remus dokonce zkoušel i Riddiculus, bohužel na Severuse, ne na plakát. Prý si ho spletl s bubákem. Než se dosmál, nepobavený napadaný na něm vyzkoušel Petrificus - na rozdíl od Lupina to nijak nezdůvodňoval.
Když po čtyřiceti minutách nepřerušovaného jekotu dorazil Brumbál s omluvou, že nemohl najít papuče, byl Lupin jediný, kdo ho přivítal s úsměvem. Tou dobou už jsme těmi bestiemi měli zamořenou celou sborovnu a já nebyla jediná migrenička v Bradavicích.
Pak Brumbál promluvil.
Během zlomku vteřiny jsme přestali vnímat jekot a vstřebávali tu životně důležitou informaci, co nám musel sdělit. ON NÁM PŘIŠEL POPŘÁT ÚSPĚŠNOU FAMFRPÁLOVOU SEZÓNU!
Už nikdy neslezu z věže!
Jak to viděl Albus Brumbál
Kvůli problémům s garderóbou jsem se lehce opozdil na oslavu začátku školního roku. Začala už během mé nepřítomnosti, protože když jsem se konečně dostavil, všude hrála hudba (prý dárek od Korneliuse) a většina kolegů mě již ani pořádně nevnímala. Minerva na mě koketně pomrkávala, Filius se nebyl schopen zvednout ze židle, Sibyla ležela s hlavou na stole, Remus se převrátil, když do něj vrazil Severus, aby mi poděkoval za přání, a už nevstal. Ani jeden. Netušil jsem, jak moc silným zážitkem je pro všechny návrat do práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat