Paccia Domna: Feminizmus, sexizmus, lingvistika a obrazy, které o sobě vytváříme

Uvědomuju si, že včerejší článek byl takový nic neříkající, ale dorazila jsem "domů" a potřebovala vypustit páru. Nyní bych to chtěla trošku napravit a vysvětlit, o co se vlastně jednalo a proč mě to tak nadzdvihlo ze židle.

Nerozhodila mě ani tak "srážka s blbcem", dotyčného si vážím a respektuju ho, i když k jeho včerejšímu chování mám své výhrady, ani fakt, že ani vzdělaní a inteligentní lidé nejsou schopni naslouchat argumentům druhých, kteří se na věci dívají z jiného úhlu. Na to jsem zvyklá. Spíše mě vzrušuje samotné téma, o kterém se vedla polemika - genderová lingvistika. Někdy se označuje i jako feministická lingvistika, s tímto termínem ale osobně nesouhlasím, protože tu jde o víc.

Genderová lingvistika je obor, který se u nás začal rozvíjet až v devadesátých letech a mimo jiné upozorňuje na fakt, že náš jazyk reflektuje patriarchální uspořádání společnosti. Tři ženy, osm dívek a jeden komár zmizeli pod kopcem. Možná se teď o mně pomyslíte pár věcí, proč že sem píšu takové nesmysly. Jenže tady nejde jen o to, že jeden blbej komár ovlivní shodu v celé větě v neprospěch ženské populace. I když to docela naštve, ne? Jde ale tu především o to, že jazyk je naším nástrojem k poznání světa, v jazyce uvažujeme - a tím jsme i svým způsobem limitováni. Když se učíte cizí jazyk, odhalíte nové zákonitosti a získáte nový způsob, novou možnost náhledu na svět. Rozšíříte si obzory. Doslova. Jazyk tedy není jen nástrojem k poznání, není jen tím, co vědomě využíváme k domluvení se. Jazyk na druhé straně "využívá" nás - nutí nám určité cesty a pohledy, které jsou v něm zakořeněné a které my nevědomky předáváme dál a dál, ačkoli si můžeme myslet, že jsou překonané.

A o tomhle genderová lingvistika ()GL je - o odkrývání zažitých předsudků a upozorňování na ně. Tohle už není jen záležitost jazyka samotného, tady jde o vnímání světa, o utváření tradičních sociálních modelů, rolí, jde tu o tzv. genderové stereotypy (jak se odraz muže a ženy v jazyce promítá do jejich tradičního postavení ve společnosti). Nechci tady podávat nějak podrobnou zprávu, protože okruh problémů, jež GL řeší, je docela široký, ale zmíním stručně alespoň pár věcí.

Generické maskulinum (užívání jmen rodu mužského pro označení mužů i žen). Ačkoli je to lidem zabývajícím se touto vědou (nebo pro mnohé pavědou) často podsouváno, GL se nesnaží generické maskulinum z jazyka vymýtit. To je blbost, je to neproveditelné a i zbytečné. GL jen upozorňuje na to, že generické maskulinum je mnohdy užíváno zbytečně a je možné ho v řadě případů nahrazovat. Když učitel přijde do třídy, kde sedí šestnáct děvčat a jeden kluk, a pozdraví je "Dobrý den, studenti", není to trošičku zvláštní? Zvláště když v tomto trendu pokračuje, i když jediný třídní hoch onemocní a zůstane doma? Dalším příkladem jsou věty typu "Naši vědci pokročili v řešení…" Byla mezi nimi žena? Nebyla? Vždyť můžeme říct třeba "Naše věda pokročila…" Řeknete si - "A co? Není to fuk?" No, právě že tak úplně ne. Spousta vědkyň se zuby nehty brání označení vědkyně, jako by to bylo něco podřadného. Mluví o sobě jako o vědcích, lingvistech, parazitolozích… Přechýlená podoba je méněcenná. Prý i u soudu kdosi vyžadoval, aby se mluvilo jen o žalobci a obžalovaném, ačkoli obě tyto osoby byly ženy. Kdyby to končilo jen tím, že nebudeme přechylovat a tvořit slova jako chirurgyně a podobně, tak nad tím všichni jen mávnou rukou. Jenže tohle se promítá i dál. Pokud nějakou studii sepíše žena, bude se s ní polemizovat mnohem více, než když to samé napíše muž. Platy žen jsou řádově o víc jak čtvrtinu nižší než platy mužů odvádějících tutéž práci. Proč? Jsou snad nějak méněcenné? A argument, že muž je živitel rodiny? Ale prosím vás… Co ženy samoživitelky? To je jich tak maličko? Co svobodné ženy? Mají mít dvě práce, aby si mohly žít tak jako svobodný muž?

Vytváření pojmenování profesí pro druhé pohlaví. Jde především o případy typu: Žena je uklízečka a muž na stejné pozici? Pracovník údržby. Které z těchto "dvou" povolání byste hodnotili výše? Ona - letuška. On? No letušák nebo letuš ne. Stevard. Až druhotně se od něj dotvářela stevardka. Ona - hlavní sestra. On - náměstek pro ošetřovatelskou praxi. Budete radši sestra nebo náměstkyně? Dochází tu k jakémusi podhodnocení těchto ženských pojmenování. Nejde ale jen o ženy. Co mužští protějškové zdravotních sester, tzv. zdravotní bratři? Skoro všichni se nad tímto označením pousmívají, protože jim přijde komické. A na diplomu ze školy mají zdravotní sestru. Co muži hlídající děti, tzv. chůvy? Jazyk nás nějak navádí a my se necháváme vést k nějakým závěrům. Když bude muž hlídat děti, je to divné, on MUSÍ být divný. Není normální. Je to úchyl? Pokud muž dělá asistenta, je to zodpovědná práce. Pokud žena dělá asistentku, je to sekretářka a vaří kafe. Když je muž kuchař, je to odborník z televize, co přichází s novými a exotickými nápady. Když je žena kuchařka, je to upocená ženská z okýnka ve školní jídelně.

Oslovování. V češtině máme slečna a paní pro ženu, ale pro muže jen pan. V němčině se oslovení Fräulein již téměř nepoužívá. Co je komu do toho, jestli je žena svobodná nebo vdaná, když u muže to nehraje roli? Když se s někým pracovně setkáte a on se vás zeptá "Paní nebo slečna?", ptáte se ho "A co vy? Ženatý nebo ještě k mání?"

Než to zakončím, uvedu ještě jednu příhodu. Konala se jakási konference, jíž se účastnilo několik mužů a žena. Všichni na stejné pozici, debatují u stolu a najednou jeden z mužů prohlásí, že by si dal kávu - a všichni automaticky pohlédnou na ženu. Dotyčná se v té chvíli ale nedala vyvést z míry a už vůbec poslušně nevyskočila pánům navařit kafíčka jako poslušná hospodyňka, nýbrž mu naprosto nevzrušeně odpověděla, že by si dala taky. A šel vařit někdo jiný.

A teď tedy to shrnutí pro vás, co jste dočetly (dočetli? :D ) až sem:

GL se nesnaží vymýtit generické maskulinum. Nikdo vás nebude kamenovat, když se někoho zeptáte, na kdy je objednán k zubaři. Tady jde o povolání jako takové, nejde o pohlaví doktora. Jde o to, aby žena o sobě netvrdila, že je zubař.

GL nepřechyluje všechny slova ad absurdum. Krabice není přechýlené slovo ke krabovi, hadice k hadovi, dlaždička k dlaždiči. Ale proč netvořit ženské protějšky, kde k tomu máme prostředky?

Ve větě je občas dobré přehodit zaběhnutý slovosled - dům se zahradou, čaj s cukrem, tatínek s maminkou… Občas přece může být i maminka s tatínkem.

GL zkoumá zažité a bohužel dosud nepřekonané stereotypy. Vezměte si třeba učebnice cizích jazyků. V Německu je již běžné (u nás se s tím naštěstí už taky začalo), že se obrázky, články a věty musí těmto stereotypům vyhýbat. Jistě znáte ty ilustrační obrázky u tématu moje rodina: maminka vaří, luxuje, lítá s prachovkou, tatínek sedí ve křesle, u sebe má hrnek nebo flašku, v rukou noviny a před sebou televizi. Syn oblečený v modré si hraje s autíčkem nebo s nějakým nářadím, dcera v růžové má panenku nebo nějaký minispotřebič. V článku se potom dočteme, že maminka uklízí, myje nádobí, vysává, ráda vaří a mezi její koníčky patří vyšívání, pletení a háčkování, tatínek chodí do práce a ve volném čase čte a odpočívá, případně kutí. U tématu o zaměstnání najdeme muže jako šéfy, řidiče, požárníky, policisty…, ženy jako učitelky, kuchařky, sekretářky…

V pohádkách se dočteme, že starý král byl moudrý a zkušený, princ odvážný a bystrý, princezna křehká a krásná - a pokud se nám objeví v příběhu nějaká neadolescenční ženská figura, je to stará zlá čarodějnice nebo zlá macecha. Pokud je dobrá a není škaredá, je v pozadí a vliv má minimální. Princ se udatně bije o princeznu, jejímž jediným smyslem života je provdat se na něj - čekání tráví pasivně, pokud dobu do svatby prospí, tím lépe.

GL nechce, aby byl ženský faktor v jazyce úmyslně opomíjen, pokud nemusí. Všichni studenti, kteří se zapsali v termínu, byli pozváni na pohovor. Argument proti genderové korektnosti (užitý včera): Tohle se nedá přečíst: Všichni/všechny studenti/studentky, kteří/které se zapsali/zapsaly v termínu, byli/byly pozváni/pozvány… Ano, nedá. Ale nikdo nikoho nenutí psát takovou zrůdnost! Stačí všichni studenti a studentky, všichni studující… a zbytek je beze změn. Žádná zrůdnost. Vlk se nažral a koza zůstala celá.

Na tomhle včera ztroskotala veškerá diskuze. Dotyčný pán se zabýčil hned zkraje a vůči veškerým argumentům byl hluchý. Podsouval dotyčné naprosté kraviny, která neřekla a nikdy by je ani neměla v plánu prosazovat. Jakkoli se může zdát radikální, je to inteligentní žena a nekáže scestné bludy. On se na věc díval jen na jazyk, ona se přes jazyk dívá na společnost. On vidí změny jako zbytečné, GL jako pavědu, co hledá problémy, kde nejsou, a co proti sobě uměle staví ženy a muže a vyvolává jakýsi boj pohlaví. To GL nedělá. GL ukazuje, jak věci jsou. To, že na tom muži nevidí nic špatného, zatímco ženy o tom diskutují, taky o něčem vypovídá.

Když jsem s dotyčnou přišla do styku poprvé, říkala jsem si: Bože, vždyť ona snad ještě nepostřehla, že ženy už právo volit mají! A byla jsem z ní docela vyděšená. Ale pak mi časem bylo až úzko, když jsme procházeli (no jo, i hoši :D ) nějaké materiály. Dělá to ze mě feministku? Pro mě za mě si mě tak označujte, mně na tom nesejde. GL nejde ale jen o roli ženy, ale i o to, jak se společnost dívá na muže na mateřské dovolené, zatímco žena dělá kariéru (dělá to z něj slabocha a bábovku, zatímco ona je mužatka?), jak jsou vnímány různé minority a skupiny ve společnosti. Jde jí o rovnováhu, o rovnoprávnost, nediskriminaci.

A na úplný konec ještě jedna věc, které jsme se taky kdysi docela věnovali: zobrazení ženy v reklamě. Nebudu tady teď rozebírat všechny reklamy (kdyžtak někdy příště, to je taky bomba téma :D ), vybrala jsem jednu vyhraněnou skupinu s naprostou devalvací obrazu ženy -reklamy s mottem nahá ženská a sex prodají všechno: