Noc první a poslední

 A druhá povídka na stejné téma. Několik nejmenovaných lidí s ze mě dělalo srandu, že jsem si při četbě Twilight dělala poznámky. Z Breaking Down jsem si udělala jednu - hádejte jakou :D

---

Pokud jste nečetli nebo vás nic nenapadá, tak prozradím. Bella se probouzí po první noci strávené s Edwardem a on jí prozrazuje, že tu noc dopředu řešil doma a získával nformace. Já na tu stránku čučela asi pět minut a jen jsem si říkala - ON FAKT ŘEŠIL SE VŠEMA CHLAPAMA V BARÁKU, JAK S NÍ BUDE SPÁT?

Pokud nevěříte, tak 4. díl, někde za 80. stranou...

"Cože jsi?" Hlas mi přeskočil o několik oktáv vzhůru, jak můj stále nedokázal uvěřit tomu, co mé uši slyšely.

Vyskočila jsem z postele, zakuklená do prostěradla, a zděšeně koukala na Edwarda. V hlavě mi šrotovalo a jediné, co vypadávalo, bylo:
Tohle jsem si vzala?

Edward vypadal mým chováním poněkud překvapen.

Ano, jeho opravdu PŘEKVAPILO, že šílím.

Ale já nešílela, má hysterie stoupala k bodu varu.

"Musel jsem si o tom přece promluvit s Carlislem," zopakoval vyrovnaným hlasem, jako by mi předčítal z nedělních novin.

Šly na mě mdloby. Svět okolo mě se točil a já nevěděla, jestli mám omdlít, smát se, brečet nebo zvracet.

"Musel sis promluvit s Carlislem o naší první noci," přepapouškovala jsem mechanicky a ruce mi vystřelily k tvářím, aby setřely pot, který tam nebyl.

"Musel jsem se ho zeptat, co bych od toho měl čekat. Nevěděl jsem, jaké to pro mě bude. Carlisle řekl, že…" Přestala jsem poslouchat, hučelo mi v uších. Konsternovaně jsem na něj zírala, zatímco se z jeho pomalu se pohybujících úst v poklidu řinula další a další moudra, co se dozvěděl od mého čerstvého tchána. Můj mozek dospíval k novému závěru: Tohle není skutečnost. Tohle je jen noční můra a já se za chvíli probudím, on na mě bude zírat jako vždycky a já se jen budu cítit trapně a budu doufat, že neslintám na polštář, ústní voda ještě působí a nezačala jsem chrápat.

Jenže na tohle by nepřišlo ani mé zvrhlé podvědomí.

Na tohle opravdu mohl přijít jen Edward!

Copak v době jeho mládí, tedy když byl ještě naživu, neměli něco jako Bravo?

A kdyby ne - Copak nekoukal na televizi? Neznal internet?

Do háje, bůhvíkolik let se pohyboval po středních školách mezi puberťáky, co nemysleli na nic jiného - a ON SE MUSÍ PTÁT CARLISLA?!

Jak si asi myslí, že se tam teď vrátím a podívám se mu do očí?!

Edward se usmál, navýsost spokojený sám se sebou. Já tam stála jak solný sloup, neschopná čehokoli - a on se usmívá!!!

"Mluvil jsem taky s bratry," dolezlo mi pomalu do mozku, když mé uši na chvilku zas naskočily. Okamžitě zas vyply.

Ten hukot krve ve spáncích se už nedal vydržet.

Kdyby nebyl nesmrtelný, TEĎ by bylo po něm.

Emmett se mi bude smát… A jestli se stanu upírkou, bude se mi smát navěky. A jestli Emmett… Ten si to sotva nechá pro sebe. Rosalie bude vědět všechno. Ať to náš vztah posune kamkoli, vím jistě, že to bude někam, kde jsem ho mít nechtěla. A jestli se Jasper svěřil Alici - jako že určitě - odolala pokušení podívat se a poreferovat, aby byla celá rodina klidná, že se jejich synáček zachoval podle jejich rad? Viděla mě tady, jak střídám barvy a teploty?

Pokusila jsem se opět vnímat svého manžela. Chyba.

Edward, ztělesněná nevinnost, se zatvářil jako anděl a položil mi otázku, kterou jsem z jeho úst neslyšela už dlouhých dvacet minut: "Na co myslíš?"

Uvnitř mě něco vybuchlo.