Pád 3 38
Bylo jen otázkou času, kdy o sobě dá Lucius vědět kvůli tomu, že byl jeho syn napaden. Opět. Po předchozím incidentu nám chce nechat utratit hipogryfa. Copak asi bude požadovat pro Pottera?
"Paní kolegyně!"
Vytřeštila jsem oči do tmy. Nacházela jsem se někde mezi probuzením a infarktem.
"Lucius!" vydechla jsem. Až když mi do mozku dorazila informace, že na mě při světle hůlky poulí oči Filius, uvědomila jsem si, že jsem to asi řekla nahlas, takže jsme na sebe prostě chvíli jen zírali a snažili se zorientovat v nastalé situaci. Tohle asi nezamluvím. Až pak můj mozek vstřebal druhou informaci - uprostřed noci mě budí Kratiknot. Bleskově jsem si přitáhla přikrývku až pod bradu. Jestli bude Lucius chtít utratit i Pottera, pokusím se mu k tomu seznamu taky nějaké jméno přidat.
"Promerlina, co tu děláte?!" Takhle vysoký hlásek jsem neměla od svých pěti let.
"Já se moc omlouvám, ale naléhavě vás potřebujeme ve Velké síni."
"Teď?!"
"Jde o Siriuse Blacka."
Rezignovaně jsem zavřela oči. "Jak jinak."
Filius se vzdálil, já si přes noční košili natáhla hábit a vydala se do Velké síně. Už tam byli skoro všichni. Překvapivě většina vypadala svěže. U Lupina mě to ani tak nepřekvapilo. Přece jen - noční tvor. Totéž Aurora - u n se ale nejedná o biologické předpoklady, ale o deformaci z povolání. Rolanda stále ještě zářila po výhře Nebelvíru. Minerva se tvářila ostražitě a nervózně podupávala nohou, aby nám dala najevo, jak všichni zdržujeme, čímže krásně kontrastovala s Brumbálem, který vedle ní vypadal jako ztělesnění ducha Vánoc - zhmotnělý klid a mír. Severus a Filch vypadají pořád stejně, jsou jako taková ta životní jistota, o kterou nikdo nestojí. Pomona dorazila po mně a jako jediná vypadala, že ji taky někdo vytáhnul z postele, protože zívala na celé kolo. Sibyla chyběla, protože žije věži a podařilo se jí dosáhnout toho, že si všichni dávají pozor, aby ji do ničeho nezatahovali.
"Krásný večer, přátelé," přivítal nás Brumbál, jako by se jednalo o nějaký výroční sjezd, a ne o to, že nás uprostřed noci nechali vytáhnout z postelí. "Vypadá to, že většina z nás je už tady," pokračoval a očima sledoval další dva opozdilce, kteří se k nám loudali zabalení v dece a následovaní vznášejícím se Binnsem. "Je mi líto, že vám musím opět takto narušovat plány, ale objevily se určité nepředvídané okolnosti, které nás nutí-"
"Promerlina, Albusi!" přerušila ho Minerva a během třiceti vteřin nám vysvětlila situaci - na hradě je Sirius Black. Zase. Prý ho viděli v nebelvírské koleji. Zase. A my ho budeme hledat. Zase. Ten chlap nepatří do Azkabanu, ale na psychiatrii ke Svatému Mungovi. To se nemůže prostě někam schovat? Zalízt pod zem a počkat, než hlavní vlna zájmu opadne? Ale hlavně že my řešíme, že Potter nemůže vytáhnout paty z Bradavic, aby byl pořád pod dohledem. Vždyť tomu chlapovi je jedno, že se sem přestěhovala půlka Azkabanu! Merline, to zas vypadáme kompetentně. Až budu hledat nové místo, abych Bradavice zamlčela, jestli to takhle půjde dál. Ovšem ti azkabanští strážní na tom nejsou o moc líp. Jestli jsou takhle schopní, je s podivem, že jim v tom vězení vůbec někdo zůstal.
Do rána jsme běhali po celém hradě a hledali Blacka, který už očividně zase stihnul zmizet. Ale to nevadí, on přijde zase příště, proč to hrotit. Tentokrát jsem do dvojice vyfasovala Auroru, Severus běžel za Brumbálem a o něčem se spolu mimo doslech ostatních hádali - tedy Severus se hádal, Brumbál jen něco řekl, Severus se naštval, blýskl očima po Lupinovi a odešel na prohlídku sklepení. Sám.
Ráno bylo osazenstvo Bradavic rozšířeno o nové přírůstky - před vchodem do nebelvírské koleje hlídalo několik trollů ozbrojených kyji. Byla jsem upřímně ráda, že ke Zmijozelu tato bezpečnostní opatření zatím nedošla, protože v našem případě by reálně hrozilo, že nám pomlátí polovinu studentů. A Malfoyem v čele. To už bychom na seznamu k utracení byli úplně všichni.
Žádné komentáře:
Okomentovat