Zdravím.
Už je to skoro rok, vím. A byl to zatraceně náročný rok, který začal vloni na podzim a dostal mě skoro na dno. Vlastně až teď začínám pomalu dýchat a dodatečně brečet. Konečně mám pocit, že tahle noční můra je za mnou.
Chtěla jsem se vrátit už dřív, ale slíbila jsem, že napíšu, co se dělo. Jenže kdykoli jsem se k tomu chystala, ztratila jsem sílu, nechtěla jsem tím procházet znovu.
Ale chci, aby to tu bylo, alespoň něco. Pokud sem ještě někdo chodíte. Pokud ano, děkuju. Vracím se. Chybělo mi to tu. Konečně, po letech začínám mít i touhu psát, tak třeba někdy... :-D
Ráda tě vidím :)
OdpovědětVymazatK tomu ostatnímu, pokud už po špatném období lze aspoň brečet, tak myslím, že je to na dobré cestě, dostaň to ven. Hodně síly. :)
Jsem moc ráda, že jsi zpátky, občas jsem sem nahlédla a měla jsem strach, že tě reálný život spolkl, je moc dobře, že ne. Chybělas mi. denice
OdpovědětVymazatAha, no skoro som si všimla. :D
OdpovědětVymazatA ty jsi chyběla nám.
OdpovědětVymazatBylo by hodně troufalé se ptát, jestli čistě náhodou nedopíšeš Pečlivě připravovaný pád. Nebo aspoň Smečku?
OdpovědětVymazatZa to se také přimlouvám. Průběžně se sem vracím, některé věci čtu po sté a i po letech mě drží na vlně optimismu. Jejich pokračování mi ale strašně chybí. Kathie.jones
Vymazat