úterý 2. dubna 2019

2. 4.

Jedna příhoda za všechny o tom, jak chodím včas. Dneska jsem dorazila do fitka o dvacet minut dřív, slečna na recepci na mě vykulila oči, "Co dneska tak brzo?!".
Já tam totiž většinou mívám kurzy, takže dobíhám tak akorát. Dneska jsem měla mít nový kurz, takže jsem místo svého obvyklého cvičení musela zvolit jiné o hodinu později. Na paní jsem čekala 25 minut, pak jsem napsala řediteli, že už to asi nemá smysl a že už jdu. On jí pak volal a napsal mi, že prý to paní ruší, že tam nebyl ani učitel. No nevím, kde baba čekala, já mám několik svědků, že jsem tam fakt stála před učebnama jak tydýt a děsila jsem angličtinářky, když jsem se jich ptala, jestli nejdou na němčinu. Dokonce jsem několikrát slezla i dolu ke vchodu, jestli nestojí tam. Ovšem pokud stála na dvoře nebo na ulici, tak tam jsem fakt nelezla. Žlučí mi hnula pěkně, ale zase na druhou stranu aspoň mám alespoň v úterý chvilku volna.

Žádné komentáře:

Okomentovat