Snažil se o to už legendární Jára Cimrman, jemuž bohužel císařští mocipáni házeli klacky pod nohy, a v současné době se ke snahám dát Čechům moře přidaly dvě mladé autorky fantasy literatury, Tereza Matoušková a Tereza Benešová. Cimrmanovi moře sice srolovali a odnesli, Podmoří a Gjorkové nicméně začali prosakovat do povědomí čtenářů - a doufejme, že budou prosakovat ještě dlouho a ještě silněji.
Ve čtvrtek 25. října zavítaly obě autorky na jih Čech, za což jim oběma ještě jednou moc děkuju, a jsem moc ráda, že jsme měli možnost je tady u nás v Českých Budějovicích obě vidět. Na besedě, příznačně nazvané Podmořská fantazie, obě autorky představily svou tvorbu, seznámily hosty se svými světy, hrdiny, inspiracemi a navzájem se podrobně vyzpovídaly. Následovalo čtení úryvků z již vydaných knih a čtení ukázek z knih připravovaných. Určitě se je na co těšit, takže můžeme doufat, že druzí Gjorkové a Vílí kruhy zaplaví pulty co nejdříve.
Byla tu možnost se autorek na něco zeptat. Nikdo jí bohužel nevyužil, ale musím přiznat, že samotnou mě hned nic nenapadlo - autorky se navzájem vyzpovídaly opravdu důkladně a zodpověděly mnohé i bez dotazů publika. Možná se někdo zeptal soukromě během podepisování knih, nevím. Tréma a nervozita jsou potvory a všichni víme, jak na nás většinou působí výzvy "a teď se ptejte". Jako by nás někdo vybídl k tomu, abychom se stali neviditelnými a rozplynuli se ve vzduchu. Asi nějaké trauma ze školních lavic.
Po akci jsme navštívily (ctitelé všeobecného podmětu prominou, ale tam už jsme byly opravdu jen v dámské sestavě) budějovický horor bar Nosferatu, odkud nám bohužel po dvaceti minutách Tereza Benešová utekla na autobus, takže místní dvorné a zhulené pány si vrchovatě užila jen Temnářka, která je lákala jak plamen svíčky noční můry. Jeden ctitel (opravdu věrný, protože ho nezahnalo ani sdělení, že si sedl ke stolu k pedagožkám, což většinou všechny vystřízliví a odežene) nám dokonce vynesl várku panáků rumu. Číšník se sice dušoval, že je to od někoho jiného, ale konkrétního dobrodince nám neprozradil. Protože žádná z přítomných rum nepije, cestu na kolej jsem si užila. (Doufám, že si Temnářka v naší kuchyňce všimla nástěnky s jediným dokumentem - plakátem oznamujícím akci. Pokud ne, tak dodatečně informuju.)
Snad mohu říct, že celkově se akce vydařila, všichni si to užili, a snad ještě smím vyslovit přání, že někdy v budoucnu opět dojde někde k dalšímu setkání.
Tereza Benešová: Gjorkové: Tajemství minulosti, blog
výloha Kanzelsbergeru
autorky při vzájemném výslechu
náhled do části publika
nezbytné podepisování
autorky a budějovičtí Humanoidi na Lannovce
Žádné komentáře:
Okomentovat