Včera jsem zase po nějaké době koukla, kam se posunula témata týdne, a současné mě docela pobavilo. Zní "originalita". Nevím, jak vám, ale mně přijde představa blogerů, co hromadně usednou k počítači a začnou hromadně psát hluboké články, jeden jako druhý, o tom, jak je žádoucí být originální, nekopírovat a nejít slepě s davem, strašně vtipná a mít alkohol, dám si na autora nápadu panáka. Ať to bylo úmyslné nebo je to jen zase mé zvrhlé vnímání, prostě se to povedlo.
Chvilku jsem uvažovala, nakolik vtipně vyzní úvaha o originalitě na stránkách věnovaných potterovské ff. Jsem pro originalitu, nesnáším plagiátorství, kopírování, recyklaci témat, nekonečné přežvykování téhož! Chci číst, poslouchat a sledovat stále něco nového, co mě okouzlí a vyrazí mi dech. Už nikdy více nic podruhé! Konec s remaky! Konec s inspirací a opakováním vzorů! (Proto píšu ff, ne?)
Zbožňuju tyhle úvahy a zbožňuju ty zapálené diskutující, co se budou otírat o všechno, co kdy kde viděli nebo slyšeli, protože něco podobného už viděli a slyšeli jinde. Opravdu bych chtěla vidět někoho, kdo najde nějaký skutečný originál, až ho najdete, dejte mi vědět. Možná ho někde najde - což ale neznamená, že totéž už nebylo někde někdy zpracováno, jen se to k nám nedostalo. Z toho plyne, že na originály mají nárok jen lidé s omezeným rozhledem. Čím větší omezenec, tím lepší. Narážíte na hodně originálních nápadů? Tak zavřete pusinky a padejte se dovzdělat. Vždyť i mýty se opakují. Najděte kulturu, která nemá v mytologii stvoření světa, sestup do podsvětí atd. Zatracení lidi, už tehdy to kopírovalo jak diví! Copak všechny zajímalo jen to, kde jsme se tu vzali a co s námi bude, až naše tělesná schránka poskytne živiny trávě a způsobí, že nad námi bude chvilku zelenější? Omezenci! Si nemohli najít nějaký jiný problém, když tohle už vysvětlili jiní? Tolik ztraceného času, ten vyplýtvaný potenciál!
Ale nebuďme na ně tak příkří. Třeba neopisovali, třeba je to fakt zajímalo, jestli po smrti bude fakt jen hnojivo a smrad. Třeba se všechny ty myšlenky objevily nezávisle na sobě. Co s tím pak? Rozložená originalita? Naředěná? To jsou ty situace k vzteku, kdy si vymyslíte krásnou paralelu mezi Petrem Schlemihlem a Jeanem-Baptistem Grenouillem, jste na ni pyšní, hýčkáte si ji, říkáte si: Jo! Konečně můžu postavit seminárku jen na své interpretaci - a pak kouknete do nějaké literatury, protože o možnost beztrestně odevzdat práci bez zdrojů jsme přišli s opuštěním základky - a zjistíte, že tenhle motiv už řešilo několik autorů, šmejdi. A dokažte, že jste si na to přišli sami… No, může vás to soukromě hřát u srdce. (Což ale nebude, protože stejně budete vytočení do nejvyšších obrátek.)
Že je to nadnesené? Možná. Že opravdu narážíme na nové věci? Můžete to tvrdit a já se můžu tvářit, že vás budu poslouchat. Záleží jen na úhlu pohledu, na způsobu, jak k dílu přistoupíme, na interpretaci - a na míře zobecnění. Pokud odstraníme detaily, dojdeme k několika kostrám - které se v konečné fázi skládají z týchž kostí. Ale na druhou stranu - komu to vadí? Copak většina z nás nehledá téže mustry? Už klasické otázky - Co čteš? Co posloucháš? - nám dokazují, jak moc se té své záliby v originalitě držíme. Detektivky a rock. A každá detektivka je úúúúúplně jiná a každá rocková písnička je úúúúplný originál, to se nedá generalizovat! Hm…
Že obhajuju kopírování? Neobhajuju, jen říkám, že být originální se nám prostě nepovede, i kdybychom se na hlavu stavili, ale důležité je se o to snažit. Záleží jen na přístupu, který zvolíme, na našem pohledu, našem zpracování. Vždyť každý jsme jiný, že? Vždycky, když stojím v Albertu frontu ke kase a zrovna na mě nefluše nějakej rozmazlenej fakan a jeho matinka usilovně dělá, že to nevidí, protože by jí upadla pusa, kdyby se za toho svýho nevychovaného zmetka musela omluvit, tak se rozplývám nad tím, kolik naprosto jedinečných a neopakovatelných lidí mám kolem sebe!
Žádné komentáře:
Okomentovat