***
"Tak co prázdniny?"
Zpražila jsem Hoochovou pohledem.
Zase celá jen nechutně zářila. Dnes ale opravdu nemám náladu na pozitivní lidi. A především na pozitivní Hoochovou.
Jí se to září, když nemusela kvůli přílišné aktivitě domácího skřítka takřka od nuly zařizovat celý byt.
"Prima," odpověděla jsem tak mile, jak jen jsem byla v daný moment schopná předstírat.
"Z cesty," zavrčel Severus a proplachtil kolem nás.
Konečně někdo, kdo svým naložením nezklame.
"Julie!" Minerva! Vysvobození!
S nadějí jsem se obrátila na svou kolegyni.
"Ano?"
"Chce vás vidět Albus."
Srdce mi rázem spadlo kamsi hluboko. Po tomhle druhu vysvobození jsem netoužila.
"Neviděla jste Severuse?"
"Jo, ale asi ví, že ho hledáte, protože strašně spěchal."
"Zatraceně!" ulevila si. "Běžte za Albusem a já už ho dostanu." O tom jsem nepochybovala.
Hoochová si mě podezřívavě změřila.
"Tady se zas něco peče? Beze mě? Typické!" Zvedla svůj špičatý nos a uraženě mě opustila. Po pár krocích se ještě zastavila, ohlédla se a zavolala: "Jestli jde o finance, tak nezbytně potřebujeme minimálně dvacet nových košťat, protože z těch současných se studentům zadírají třísky do..." Nechala na mé fantazii, ať si doplním její závažné sdělení o nezbytné detaily, a odkráčela.
Před chrličem nerozhodně postávala Sibyla a nervózně se motala do šál.
"Taky máš rande s Brumbálem?"
"Samozřejmě. Asi nevíš, o co jde?"
"Ty jsi místní věštkyně."
Zašklebila se.
"Mládí vpřed, tak můžeš jít první."
"Ha ha. Jaký je heslo?" (Jakej cucací nesmysl je zrovna v kurzu?)
"Vím já?"
"Tak počkáme na Minervu a Severuse."
"Na Severuse? My máme nějaký průšvih?"
"Já určitě ne. Na průšvihy jsem neměla čas."
"Copak?"
"Ani se neptej."
"Zase se tě vaši snažili provdat?" (Tohle nebyl náhlý záchvat jasnovidectví. Všichni tu mají druhé Vánoce z mého pravidelného každoročního utrpení.)
"Jo. A díky tomu, že jsou pořád na cestách, mám dokonalej přehled o všech svobodných kouzelnících v celý Evropě."
Sibyla se rozesmála.
Nesnáším, když se mi někdo směje. A to tím víc, když má důvod.
"Co mám dělat?"
"Tak se vdej. Budeš mít klid," pokrčila rameny.
Fakt skvělá rada. Co já bych si bez ní počala?
Začala jsem netrpělivě vyhlížet Minervu se Severusem.
Jak dlouho jí může trvat, než ho najde a dovleče sem?
Než jsem stačila své myšlenky vyslovit nahlas, zpoza rohu se vynořila Minerva následovaná kysele se tvářícím mistrem lektvarů.
Minervě prostě nikdo neuteče.
***
Brumbál stál u okna a pozoroval jezero. Ani se nepohnul, když jsme vstoupili dovnitř.
"Albusi?" přerušila ticho Minerva, když už jsme všichni nabyli dojmu, že u toho okna usnul.
Brumbál sebou trhnul, jako by nás teprve teď zaregistroval. No, možná taky jo.
"Á, Minervo, Sibylo, Julie, Severusi, vítejte!" (Ještě že nepozval celý sbor.)
Severus netrpělivě přešlápl.
"Zítra přijedou studenti a mezi nimi Harry Potter."
"Na to se nedá zapomenout," odtušil Severus.
Minerva se po něm přísně ohlédla, takže hned zase zmlkl.
Brumbál mu nevěnoval pozornost a klidně pokračoval. "Takže nás čeká velký úkol, protože jestli se Sibyla nemýlí -"
"Nemýlí," přerušila ho Sibyla spěšně.
Albusovi mírně zaškubaly koutky úst, ale opanoval se.
"- musíme toho chlapce vychovat k samostatnosti, aby se byl schopen postavit Voldemortovi."
"Ale ten je přece ještě..." namítla jsem.
"To zase není tak jisté," protáhl Brumbál.
"Albusi! Myslíte, že..." Minerva měla oči navrch hlavy. Všichni jsme tu byli mistry v začínání a nedokončování výpovědí, protože vždy hrozila šance, že sse tímhle způsobem něco dozvíme.
"Je to možné," přikývl. "Takže jsem vás sem pozval, abych to s vámi probral. Předpokládám, že Harry skončí v Nebelvíru nebo Zmijozelu ..."
"NE!" překvapivě ožil Snape, hrůzou rozšířené zorničky.
Teď už se ředitel neskrývaně usmíval.
"Je to pravděpodobné, Severusi. Něco v něm je. Něco, co Ho minule zastavilo. Takže se může dost dobře stát, že..."
"Na to ani nemyslete! Minervo, řekněte něco!"
"Severus má pravdu, Albusi. Přece nemůžeme náš osud svěřit do jeho rukou (demonstativně se ohlédla po Snapeovi).
Zmijozel není zrovna cesta..."
Snape stiskl čelisti. "Takhle jsem to na mysli neměl."
(Já teda ano. Vložit svůj osud Severusovi do rukou... To si můžeme rovnou začít vymýšlet epitaf.)
"Nehádejte se mi tu! Snažím se vám tu říct, že je nejpravděpodobnější, že skončí u některého z vás - Severusi, ne!" zarazil Severusovy protesty, než stihl otevřít ústa. "Proto jsem nezval kolegy Kratiknota a Pomfreyovou."
"Takže spiknutí," zabručel Severus.
"Taktická porada," opravil ho Brumbál.
"Jen slovíčkaření."
"A co tu děláme my?" zeptala se Sibyla.
"Protože vy jste věštbu vyslovila a Julia vyslechla, je dost těžké vás z toho vyloučit."
"Já bych to zvládl," poznamenal náš milý kolega ze sklepení.
"Je nutné, abyste nad ním všichni bděli. Nesmíme dovolit, aby se mu něco stalo."
"To ho opravdu dovede k samostatnosti," utrousil Snape ironicky.
"Nenápadně!" doplnil ho nedůtklivě Brumbál s důrazem na každou slabiku.
"A nebylo by lepší zapojit do toho i ostatní?" zeptala se starostlivě McGonagallová.
"Nebudeme do toho zatahovat víc lidí, než je nezbytně nutné. Nikdo nechce vzbudit paniku, že?" prohlédl si nás jednoho po druhém.
Protože nikdo nic nedělal, zavrtěla jsem hlavou aspoň já. Vzorný podřízený, co spolupracuje s vedením.
"Dobře. Jistě se mnou budete souhlasit, že je obzvlášť důležité dbát v jeho případě na výuku obrany proti černé magii. Severusi, vím, že vy o to místo stojíte, a Quirrell je..."
V Severusových očích se objevilo zděšení.
"Ne!"
"Severusi, jestli chcete..."
Snape nasadil diplomatický obličej. "Víte, pane řediteli, já to místo zase nechci za každou cenu a Quirrell je teď ve stavu, kdy... Nechci, aby se nám kvůli tomu sesypal úplně. A je to koneckonců zkušený kouzelník, který jen potřebuje šanci dát se dohromady a..."
"Stačí, Severusi. Je mi to jasné."
Sibyla úporně hleděla k zemi a kousala se do rtu. Severusovi to ale neuniklo a vyslal směrem k ní jeden ze svých vražedných pohledů, ze kterého ale nic neměla, protože se snažila předstírat, že tu není a že se VÁŽNĚ nesměje.
"Dobře, pro dnešek je to tedy vše. Zítra uvidíme, komu pan Potter připadne." S těmi slovy se s námi rozloučil.
Hned pod chrličem chytil Snape Sibylu za šály.
"Tohle všechno je vaše vina! Já žádnýmu spratkovi chůvu dělat nebudu! A vy -" obrátil se ke mně, "se nesmějte!"
Žádné komentáře:
Okomentovat