Konečně sobota! Potřebuju dospat tenhle týden! Zamykám dveře a zahazuju klíč. Neexistuju. Pro nikoho!
Hned po Severusově odchodu v pátek večer jsem zapadla do postele, bez ambicí hledat někde po chodbách Damiena. On se zas najde... Chtěla jsem jen spát, spát a spát - a probudit se někdy kolem oběda.
V pět ráno mě vzbudil Severus.
"Vstávat, vstávat!!" šeptal mi polohlasem do tváře a třásl se mnou jak s hadrovou panenkou. Nešlo předstírat spánek. A navíc jsem ani neměla sílu tvářit se vražedně. Ani jsem neměla sílu se tak cítit. Ale ono to přijde...
"Co je?" zaskřehotala jsem mrzutě a rozespale.
"Sobota ráno, vstávat!"
Vypadal nechutně aktivně a činorodě.
Odstranila jsem jeho svěráky ze svých ramenou, žuchla zpět do postele a přetáhla přes sebe peřinu.
"Každou sobotu ráno spím," zahuhlala jsem.
"Lumos!" zavelel jako rozený generál a strčil mi svou hůlku i s tím nechutným světlem pod peřinu.
Ve vteřině jsem byla venku. TOHLE byla ta chvíle, kdy jsem se začala cítit vražedně.
"Tak co je?!" zavrčela jsem, stále v poloze ležmo, protože jsem se nevzdávala naděje, že přednese svůj problém a VYPADNE. "A bylo zamčeno. Jak jsi se sem dostal?!"
"To není problém," protáhl skromně.
"To JE problém! Lidi zamykají, aby dali ostatním najevo, že nemají chodit dovnitř."
"To jsem vzal na vědomí." odvětil. "A slibuju, že na to budu myslet i příště."
Přitáhla jsem si zas peřinu až k bradě a metala po něm výhrůžné pohledy. Víc stejně nemá smysl...
"Doufám, že máš dobrej důvod, proč jsi tady."
"Samozřejmě, jinak bych tu nebyl," opáčil a pak se mu zaleskly oči: "Dnes hraje Zmijozel a Nebelvír."
Trvalo několik vteřin, než mi to celé došlo.
"Ty mě taháš z postele kvůli famrpálu?" shrnula jsem své podezření, kterému se má mysl zdráhala uvěřit.
"No vidíš!" přisvědčil triumfálně.
"Ale mě ten zápas nezajímá," zakňourala jsem zoufale.
Podíval se na mě tím svým způsobem, že mi bylo zcela jasné, že tohle zas nezajímá jeho.
"Můžeš aspoň počkat venku, než se převleču?" kapitulovala jsem.
Zašklebil se, přikývl a zmizel za dveřmi. Překonala jsem nutkání okamžitě zamknout, stejně by to bylo k ničemu.
Tohle má Brumbál u mě schovaný! A celé Bradavice!
Žádné komentáře:
Okomentovat