Zlato, promiň, že jsem umřela. Jsem zpět.
Představte si, že umřete. Už samotný ten fakt stačí, abyste věděli, že jste ve srabu. V pěkným srabu. Zapomeňte na nebe, očistec, peklo... Důležité je, že někde něco je. Cosi. A vy byste měli přejít. Jenže fakt, že zemřete, vám tohle sám o sobě nezaručuje. Dříve zaručoval, ale časy se mění. Řekněme, že přechody už nejsou tak spolehlivé - a vy můžete vyhasnout. Zůstat tady. Napořád. Neschopni dát o sobě vědět, neschopni se dotknout věcí, ale hlavně lidí, které jste milovali. Ne proto, že byste jimi jen prošli, to by zase nebyl takový problém. Ono to má i jiné háčky. No nebyli byste naštvaní?
A to Vyhaslí (the fades) taky jsou. Pořádně naštvaní. Uvěznění ve světě, kam nepatří, ale bez šance odejít kamkoli jinam. A co když existuje řešení? Co když se můžete vrátit? Ne živí, ale ani ne tak úplně mrtví. Není to nic čistého, pro živé z toho nekouká nic dobrého, ale vy budete zase existovat... Máte vůdce, který vás provede smrtí až...
Představte si, že je vám sedmnáct. Jste uzavřený, nesebevědomý, nemluvný, zamilovaný do holky, kterou se bojíte i oslovit, máte kamaráda, který toho namluví dost za vás za oba, máte noční můry o konci světa v popelu, pomočujete se - a jste prostě divní. A najednou ještě vidíte mrtvé lidi...
Představte si, že svět spěje do háje. Mrtví už bůhvíproč nejsou spokojení s tím, že by tu mohli jen bloumat po střechách a tiše trpět. Chtějí víc. Snažíte se je zastavit, proto tu přece jste, jste Andělští. Jenže jim se tohle vaše počínání nezdá, a tak se na oplátku snaží zastavit oni vás.
To jsou ve zkratce The Fades, šestidílný britský seriál, který nespoléhá na známá jména (z těch známějších se tu pohybuje jen Natalie Dormer), ale na nápad a nádherně civilně ponurou atmosféru. V první epizodě si okouknete, kdo se o co kde a proč snaží, rozdělíte si svět na hodné, zlé a trdlo - a potom už jen korigujete dojmy, přehodnocujete a zjišťujete, že dobří nejsou svatí, zlí mají opravdu dobrý důvod k naštvání, trdlo by nemělo masturbovat - a nejen proto, že je vyvolený... Každá strana má svou pravdu, každá strana se může názorově rozdrolit, a když se setkají dva vyvolení, může někdo vyhrát? Mělo by cenu vidět budoucnost, kdybyste ji nemohli změnit?
Nevím, jestli doufat v další sérii, protože z konce jsem byla nadšená. Bojím se, aby to nezničili jako poslední řadu True Blood (pořád doufám, že ty poslední díly byl nejapný vtip a A. Ball vybafne "Apríl! - Tady jsou ty pravé, vy malověrní."). Každopádně tahle variace na "zombie" (nevím, jak je nazvat) mě zaujala. Žádné ploužení se a trhané pohyby, žádné bezduché "Brains! Brains!" (Ono dostat se k mozku není žádná sranda, lebka toho vydrží - a cucat něco přes otvory pro oči - no fuj!).
Žádné komentáře:
Okomentovat