Vážení přátelé,
sešli jsme se zde, abychom přivítali nový rok. Respektive vy jste přišli a já vás vítám. Hurá. Tenhle prý bude kratší. A že nás to vyrve! Dojede semestr (nevím, jak jste na tom, jestli po Vánocích míváte ještě nějaký ten týden nebo už zkouškové) a o prázdniny přijdem díky konci světa. Naštěstí i o to zkouškové. Ne že by to mě muselo vzrušovat, ale aspoň vidíte, jak na vás myslím.
"Rok 2012 je na prd," prohlásila včera devět minut po půlnoci sestra, když jsme si připily pomerančovým džusem na to, že naproti jim konečně došlo střelivo (bouchali od půl páté, bylo na čase). Noc byla veselá - protože jsme ten džus pily i přes den. Pustily jsme si Homeland (vrazi došli, přecházím na teroristy) a tak nějak do čtyř se odtrousily do postelí. Ráno nás farář přivítal v novém roce, načež pokračoval povzbuzujícím sdělením, že kdo ví, kolik nás dojde až na jeho konec (a to ani neví o konci světa). Následovalo kázání o tom, že musíme být kdykoli připraveni na smrt. Zase. Dospěla jsem k překvapivému zjištění, že ve velkých oknech máme čtyřicet skleněných tabulek, kdežto v menších je jich osmdesát. A ani z toho nemám radost, protože člověk ovládající násobení pěti je ochuzen o krásné minuty sčítání a tím pádem je i radost z provedeného úkonu menší.
Do konce mše se spustila naplno obleva. Jinými slovy - prádlo neuschne, protože odevšad leje voda z toho bílýho nesmyslu, co se nakydal včera nebo předevčírem, a zítra to určitě namrzne, abych se cestou na bus zabila. Ale ani z toho přechodného oteplení se nemůžu těšit, protože je mi jasný, že během ledna bude hnusně a do konce března bude mrznout. V dubnu bude hnusně, pak se s velkou slávou odehraje jeden jarní den (to budu určitě učit) a pak přijdou čtyřicítky. Ty se budou držet do konce června. Od začátku července začne pršet. Pak nastane to klasické hnusně před zimou a pak šlus.
Věřte mi, vždyť jsem vědma.
Kdybych měla provést bilanci za uplynulý rok, musela bych dlouho přemýšlet. Nějak mezi jednotlivými roky nerozlišuju, prašť jako uhoď. Ale budiž:
- Přišla jsem o dva lidi, na kterých mi záleželo. Moc.
- Poznala jsem pár nových, z nichž na většinu během tohoto roku zapomenu. Na zbytek během příštího.
- Oslavila jsem svatbu kamarádky.
- Podařilo se mi udržet kontakty s pár drahými osobami. Hlavně se dvěma, kterým vděčím za to, že se pořád ještě dovedu tvářit normálně. Obě jsou daleko, ale jsou tu.
- Ztratila jsem motivaci ke studiu.
- Uschl mi kaktus a pár si jich pořídila, aby mělo co uhynout přes tuto zimu.
- Objevila jsem zajímavé autory - v různých oblastech. A spoustu špatných.
- Dopsala druhý Pád, hurá!
- Naštval mě Allan Ball.
- Přežila v kině gynekologický film Breaking Dawn s prvky Buffy (vzpomínáte na tu scénu, jak se snaží dostat z Edova dosahu do koupelny a tam se začne horečnatě přehrabovat v tašce?)
- Omylem naučila sestru na TVD. Od tý doby musím nakupovat knížky. Snažím se ji přeučit na TB, ale nedaří se mi. Sestry mě zas naučily na Amerika hledá topmodelku.
- Mé blogerské zvyky se nezměnily. Pořád jsem blogerka na nic.
- Zase jsem se přiblížila třicítce... Fuj!
- Z sběratelského hlediska - SUPER ROK! :D
- Získala kolem 300 nových knih (když počítám ty, co jsem si nechala). Zase. Začínám cítit potřebu vlastní knihovny. Ne toho malého regálku při zdi. Já potřebuju barák.
- Dospěla jsem k pár zajímavým zjištěním.
- Zestárla jsem o rok a zase nezmoudřela. Začíná to být únavné.
- Alergie na slovo "tradice" přetrvala a přechází do dalšího roku. I se všemi postiženími k tomu se vztahujícími.
Předsevzetí si naštěstí nedávám. Neudržela bych je v paměti... :D
Žádné komentáře:
Okomentovat