neděle 4. září 2011

Opakované komplikace

Co k tomu říct? Časově to patří do DH, do doby, kdy Harry, Ron a Hermiona ještě bydleli v Siriusově domě, chvíli předtím, než se vydali na Ministerstvo kouzel. Harry měl vidění, jak Voldemort, pátrající po Gregorovičovi, zabil nějakou ženu.



Harry procházel setmělou uličkou, kterou po obou stranách rámovaly hrázděné domy. Nebyl v Anglii a nebyl ani na místě, které by dříve navštívil. Vlastně to ani nebyl on, jak zjistil, když konečně zvedl štíhlou bílou ruku s dlouhými prsty, aby zaklepal na jedny dveře.

Otevřela mu mladá žena, ohlížela se za sebe a něčemu se vesele smála. Když mu ale pohlédla do tváře, smích ji přešel. Zděšeně couvla, ale dveře mu před nosem nezavřela. Jednak by to nemělo smysl, jednak nos ani neměl. Ženu ale sotva vyděsil pouze jeho vzhled. Příliš dobře věděla, kdo je.

"Gregorovič!" zašeptal Harry Voldemortovým hlasem. "Chci Gregoviče!"

Žena zbledla a ustoupila ještě o krok.

"Er wohnt hier nicht mehr," zajíkla se a Harry si domyslel, že asi bude v nějaké německy mluvící zemi. "Není… Nebydlí tady. Pryč."

"Kde je?"

"Das weiß ich nicht. Ich kenne ihn nicht, ich weiß nicht, wer er ist. Nevím… Neznám…"

Couvala před ním do domu a on ji pomalu následoval. Zvedl hůlku.

"Nein, bitte! Ich kenne den Mann wirklich nicht!" křičela žena.

Do předsíně vběhly dvě malé děti.

Z hůlky vyšlehl záblesk zeleného světla.

Žena, jejímž jediným proviněním zřejmě bylo, že žila v domě, který po jistý čas obýval bývalý výrobce hůlek, se vrhla před ně, aby je ochránila…

Harry otevřel oči, tentokrát již své, a leknutím sebou škubl, až se praštil hlavou o podlahu. Hermiona se skláněla těsně nad jeho obličejem a starostlivě si ho prohlížela.

"Harry! Už se to zase stalo? Brumbál přece říkal, že se máš naučit uzavřít svou mysl. Nemůžeš mu tohle pořád dovolovat."

"Já se o to neprosím!" odsekl Harry a začal se sbírat z podlahy.

"Jak se cítíš?" zeptala se úzkostlivě. Neměl rád tenhle tón, ale bylo to pořád lepší, než když mu nadávala.

Zarazil se uprostřed pohybu a překvapeně zamžikal.

"Harry?"

"Skvěle," zašeptal ohromeně.

"Cože?"

"Je pryč." Sám žasnul nad tím, co říkal. "Voldemort je pryč."

"Jak to myslíš, pryč?" znejistěl i Ron.

"Chci říct, že viteály pořád musíme najít, ale on… je pryč. Viděl jsem ho, hledal Gregoroviče, ale nenašel… Byla tam žena… a ona… obětovala se pro své děti. Jako moje matka pro mě."

Žádné komentáře:

Okomentovat