neděle 20. prosince 2020
sobota 19. prosince 2020
19. 12.
Lockdown je na nic, ale Andrejko nás uklidnil, v Německu jsou na tom hůř - tam to mají do 70. ledna. Chudáci. Jestli to dojde i k nám, leden nedám.
neděle 6. prosince 2020
5. 12.
V pátek po škole jsme s dvěma kolegyněmi vyrazily na punče. Trhy na náměstí nejsou, máme jen takovou ubohou záležitost kus od nádraží. A když říkám ubohou, myslím fakt ubohou. Zřejmě to ale není jen můj názor, protože lidi tam taky vůbec nebyli. Daly jsme si punč, takovou odpornost už jsem dlouho neochutnala. Nic dalšího nebylo, tak jsme to vzaly na náměstí, kde punče fungují a dají se pít. Cestou jsme zkusily ještě jeden, přeslazený, ale tak budiž. Na náměstí jsem si dala svůj se slivovicí a byla jsem konečně spokojená. Kolegyně jsem doprovodila na busy a sama hupla na městskou a vyrazila za PP a Zedem do hospody kdesi v tramtárii - MHDčkem na konečnou, pak lesem a pak kus po silnici. Po páté, takže tma jak v pytli, o té silnici jsem nevěděla, takže když jsme tam pak šli vyřádkovaní za sebou jak husy, měla jsem pr*** docela sevřenou, protože jako řidič vím, jak jsou lidi potmě blbě vidět. Celkem se nás účastnilo šest - já, PP, Zed s přítelkou a nová kolegyně s manželem. A můžu s klidným svědomím říct, že mít někdo z nás covida, tak to máme všichni - testovali jsme alkoholy, a když ten panák obejde šest lidí, aby si každý cucnul... Večerní skóre jsem měla kvalitní (vzhledem k tomu, že v jedenáct je večerka a musíme být doma) - vedle panáků šest piv. První mi automaticky objednali kluci, když jsem byla na WC (punče chtěly ven a já je tam nehodlala držet), po příchodu jsem zjistila, že z ženských evidentně velké piju jen já - a dvojnásobně rychle, co ony ta svá malá. To ale asi nebude nic k chlubení. Naštěstí kocovinka mě minula a já dnes mohla vyrazit shánět vánoční dárky. Koupila jsem si dvě knihy (no, jednu jsem měla mít už 23. října, ale jediné knihkupectví, co nemělo výdejní okýnka, bylo to, kde jsem si to měla vyzvednout) a sestře sehnala mísu na ovoce, ale jinak bída.
čtvrtek 3. prosince 2020
3. 12.
Jediná hodina, spojená 8/9. Mám je mít kolem poledne, ale došlo k nějakému přesunu, takže jsem byli už před desátou. Psali test. Jedenáct vět, vytvořit rozkaz. Včera jsem jim podobných 11 dala na překlad, nejdelší měla pět slov, z toho jedno bylo jméno, a poslední čtyři jsem musela na tabuli napsat sama, abychom to vůbec stihli. Protože mě štvou, řekla jsem jim, že když celkový průměr bude horší než 3, budou psát příští hodinu znova. Potěšili mě, průměr 3,58. Navíc, když jsem jim to byla říct, byly u toho největší puberťačky ze sedmičky a celkem v šoku se mě ptaly, jestli jim budu taky dávat pětky. Řekla jsem jim, že jo a že doufám, že co nejdřív.
Tím, že mi šoupli výuku o dvě hodiny dříve, mi nicméně den nezkrátili - měli jsme poradu. Tak celkem o ničem, nicméně PP to nějak vzalo (ještě si ty kydy a práci nějak bere, naivka maličkej), tak jsme potom zašli s PP a Zedem na pivo, tentokrát už ofiko do hospody, když se otvírá. Byla mi dopřána ta čest poznat Zedovy přátele prvního řádu, lucky me. Když se Zedem odešli, ještě jsme chvilku s PP zůstali, PP za mě zaplatil (budu muset chodit častěji :-D ) a teď sedím na bytě, dojídám včerejší oběd, co nevyšel kvůli undergroundu, a doufám, že do hodiny vystřízlivím, protože mi otevřeli i fitko a ta dvě piva působí více, než by měla, protože poslední dnešní jídlo byla snídaně.
středa 2. prosince 2020
2. 12.
Včera dostali PP i Zed zjeb za undergroundové školní teambuildingy. Já ne, i když na té společné fotce z akce, co všem rozeslali, jsem taky. Na mě se prostě kašle. Nestěžuju si.
Dnes ve tři pět jsem skoro přivodila řediteli infarkt. Byla jsem poslední, kdo zůstal ve škole, tak jsem ze zvyku procházela učebny, jestli se někde nesvítí. Zavítala jsem i do své vymrzlé a zjistila, že mám zadělanou tabuli. Samozřejmě jsem si ji musela smazat. V tu dobu dorazil i ředitel a začal procházet taky. Tabule je hezky za dveřmi, vidět tam není - šel se podívat, proč je otevřeno, nikoho nečekal, skoro ho kleplo. Mě taky, protože jsem ještě hodinu měla učit, ale děcka už byly úspěšně vypuštěný. Jestli mu to mezitím došlo, dostanu zítra zjeb i já.
Po páté jsem slavně dorazila domů, dala si vyprat hadry a hodila zeleninu do trouby na zapečení. V tu chvíli volá PP, jestli počítám s akcí, jestli mi psal Zed. V telefonu rovnou slyším i Zedovu reakci, že nepsal, že počítal, že u tady (mě) si zařizuje PP sám. Undergroundový školní teambuilding. Takže jsem vypnula troubu a šla s nimi pro pivo, pánové si na mě museli počkat. Cestou jsem od obou dostala osobní otázku na tělo - jestli mi nevadí, že tohle tajné scházení za ředitelovými zády je dětinský. Nevadí... Byli jsme nakonec tedy jen ve třech - když holt ostatní infantilní nejsou, tak co se dá dělat.
Posunuli jsme náš vztah na novou úroveň - provedla jsem svůj coming out s tím, jak jsem ještě v devadesátým byla v tátově pase napsaná jako Marek. Když jsem to říkala vloni kamarádkám, tak z toho byly paf a první reakce byl nelíčení údiv, jestli mi rodiče nechali změnit pohlaví. Žijeme v divný době. Zed na mě jen koukal a pak z něj vypadlo, že jeho první myšlenka byla, že mi řekne, ať se svleču. Aspoň trochu normální reakce. Na pánských záchodech jsme se ale radši střídali (jsou nejblíž, nejsem úchyl). Když už jsem byla v tom, pochlubila jsem se mu, co se mi minulý týden podařilo napsat PP - ten můj úžasný překlep s lítáním. Dle reakce ho rozhodně nenapadlo líbání, ale rovnou správná varianta. Teď už mám aspoň jistotu, že na to mě PP nevytáhne - už je to venku :-D
pondělí 30. listopadu 2020
30. 11.
Základka zpět ve škole. Hurá...
Sedmička na vrcholu puberty po neplánované odstávce v plné síle na místě. Protože odpadly google translatory, napadla mě kacířská myšlenka, že zkusíme cvičně překlad. Slovíček máme pět a půl, člověk je rád, že z toho smotá smysluplnou větu, takže jedna z nich byla "uděláme to spolu". Na dvojsmysl ubohý, pro sedmičku dobrý dost. Když se hlavní puberťačky dotlemily, natvrdo a zcela vážně jsem jim oznámila, "vy jste mi teda fakt nechyběly". Pak mi chlapec řekl, že jsem nějak klidná. Zeptala jsem jsem jestli by pomohlo, kdybych nebyla. Prý ani náhodou. Upřímnost nade vše.
Pak je napadlo, že by mi mohli hádat věk. To, že je mi už několik let pětadvacet, mi nevzali. Jedna střelila pětačtyřicet. Myslím, že se jí v té sedmičce asi hodně líbí. Nechám ji tam.
čtvrtek 26. listopadu 2020
26. 11.
Včera večer jsme opět v rámci teambuildingu vyrazili na pivo do školy. Začali jsme na čtyřech, skončili na šesti. (Lidech.) Před večerkou jsme vyrazili domů. PP dorazil něco před půlnocí, já byla celkem utahaná, tak jsem nezapínala notebook, jen jsem si vzala mobil do postele. Po půlnoci jsme se už loučili, napsal mi nějakou básničku na dobrou noc, končilo to ve smyslu, že sny dávají křídla. Protože jsem člověk, co když nemá poslední slovo, je velmi nervní, odpovídám téměř na vše, takže jsem mu odpovídala i na tohle. Svůj projev jsem zakončila větou: Sladké sny, ale lítej opatrně, pomalu a nízko.
Aspoň jsem si to myslela.
Do chvíle, než mi přišlo: Ta poslední věta zní velmi eroticky. A já si to přečetla!
Myslela jsem, že se propadnu, v tu chvíli to byl snad infarkt. Zatracenej autokorekt! V tu ránu mi volá, úplně vytlemenej, kolem půl jedný v noci, jenom abych mohla pět minut poslouchat, jak se mi směje.
Dnes jsem to říkala spolubydlící. Zasmála se a pak mi řekla, že "líbej" není tak strašný.
Jo, kdyby tam bylo líBej, tak to není tak strašný!
středa 18. listopadu 2020
18. 11.
Undergroundový školní sraz nabývá na síle. Dnes jsem se tam alespoň seznámila s novou kolegyní. Ještě chvíli tu bude korona a my se do té školy nastěhujem. Nikdy bych neřekla, že se můj život dostane do fáze, kdy budu na tajňačku chodit do práce...
úterý 17. listopadu 2020
17. 11.
Pro velký úspěch jsem si dnes - o státním svátku - návštěvu školy zopakovala. tentokrát jsem tam ale byla vyslána, protože prý agentura volala, že došlo k přerušení kontaktu. Nevím, jak tam, ale já své kontakty přerušit musela, vyhrabala (asi) ředitelův vstupní kód z koše a vyrazila se podívat, co se tam děje. Výhoda toho že bydlím nejblíž.
pondělí 16. listopadu 2020
16. 11.
Cestou pro vindaloo jsem spustila ve škole alarm a obarvila jsem si hlavu. Pondělek prohlašuji za úspěšný.
středa 4. listopadu 2020
4. 11.
Blogspot evidentně nemá rád, když je pod článkem více než 200 komentářů, takže zase musím vytvořit článek a něco na sebe prásknout.
Dnes jsme tedy byli s kolegy ve škole na pivě. Musím přiznat, že takhle bych si tu školu i oblíbila.
pondělí 28. září 2020
25. 9.
úterý 22. září 2020
22. 9.
Po dlouhé době se jdu ozvat. Je teprve úterý, už nám stihl odstoupit ministr, nacpal se tam bojovník za roušky, co před jedenácti lety vehementně bojoval proti nim, protože ohrožují zdraví (nešije/nedistribuuje je teď dcera?), STB vehementně tvrdí, že školy se zavírat nebudou, aby nepadla ekonomika, že to zvládnem - takže jen co mu to tam kobliháři hodí, jsme zas všichni doma, protože už to zvládli a maj zas na chvíli vystaráno.
Dnes mi poslali dvě třídy do karantény (jedna z nich je moje) - druhou hodinu jsem u nich ještě normálně odučila, a jen co jsem vylezla, odlifrovali mi je dom. Takže půlku hodin pokračuju ve škole s rouškou na ksichtě, druhou půlku beru z domova se starou známou webkou (zas ji budu muset odlepit).
Já zatím nic, jen jsem o víkendu vymrzla na trávě, takže mám rýmu jak trám. Nicméně ji i karanténu jsem využila ke zrušení jazykovek (nemohu přece ohrožovat ostatní) - dostala jsem překlad od kamaráda z univerzity a nestíhám.
Ale mám i nějaká pozitiva. Dnes jsem to vzala přes galerii, mám spoustu pohledů, dvě tašky a dva hrnky (a asi se vrátím pro nějaké plakáty) a ve fitku se mě cvičitelka zeptala, jestli jsem nedělala gymnastiku. To bylo milé - protože ze mě by ty gymnastky byly tak dvě a určitě na aktivního sportovce nevypadám.
čtvrtek 16. července 2020
16. 7. Přestěhováno, vítejte zpět!
pondělí 29. června 2020
Pan Potter
středa 17. června 2020
16. 6.

čtvrtek 11. června 2020
10. 6.
úterý 9. června 2020
9. 6. (2)
Takže jsem vrátila hodiny - a přinesla si PĚT knih (pro dvě si dojdu zítra, už se mi to nechtělo tahat). Taky jsem dnes měla naposled osmičku a devítku. A ještě jsme se fotili ve fitku, zpocený a rudý (hlavně já). Prostě úspěšný den.
9. 6.
Ne, že bych je nějak studovala, ale na přelomu pololetí jsme si měli vyplnit plány dovolených. Vždy mi chodily od účetní dva maily - jeden s oznámením, že mi posílá pásku, druhý se samotnou páskou. Jenže ten druhý najednou chodit přestal. Peníze ale chodí, tak jsem to neřešila. Až kvůli té dovolené, protože jsem nevěděla, kolik mi zbývá a s čím mohu počítat. Napsala jsem tedy účetní mail (máme v Praze, no...), že prosím o výplatní pásku, abych mohla vedení vypsat dovolené. Odpovědí bylo, že mi je posílá, jen můj prohlížeč blokuje přílohy. Bohužel všechny moje prohlížeče na všech mých přístrojích se spikly a rozhodly se ryze její přílohy blokovat, tak jsem si pomyslela něco o mlékodárném zvířátku a nechala to plavat. Pro vedeníjsem koneckonců měla podklad, že z mé strany snaha řešit to byla.
Od minulého měsíce se najednou v jejích zprávách začalo objevovat upozornění, že jestli pásku nevidíme, máme si říct vedení, že to je má taky. Takže evidentně nejsem sama, čí prohlížeče se proti ní splikly.
A dnes najednou páska dorazila!
neděle 7. června 2020
7. 6.
Ano, je hezké, že vyjde cestujícím vstříc. Ale dostat skoro vynadáno, když nastupuju na oficiální zastávce, kterou má v jízdním řádu celé roky a kde se staví zcela běžně?
ČSAD...
pátek 5. června 2020
FanArty








