pátek 11. května 2012

Dark Shadows

Když se kdysi prohnala internetem (kde jinde bych asi tak já čerpala novinky) zpráva, že se Tim Buton chystá na Dark Shadows, jakousi už díkybohu ukončenou obdobu nekonečného Tak jde čas z šedesátých let (přes 1200 dílů, dámy a pánové!), proběhla jsem síť a tuto mýdlovou operu se všemi dnes tak uctívanými potvorami našla. Nebudu vás napínat - jakž takž jsem přežila první díl (nejsou dlouhé, uf!), asi čtyři skoky jsem věnovala druhému a třetí jsem zvládla do ani ne deseti vteřin. Tím jsem s dvanáctistovkou skončila a popřála Timovi hodně zdaru a po dalších podrobnostech radši ani nepátrala. Tak šel čas a objevilo se první promo. Jaké překvapení, hrají v tom Johnny Depp a Helena Bonham-Carter! Oba zbožňuju, takže navzdory Alence se půjde do kina. A co víc, Michelle Pfeiffer a Eva Green, kterou od Snílků prostě miluju. Objevily se první zkazky, co a jak. Vynořil se trailer, který zkazky popřel a zase se zdálo, že film bude zcela jinou cestou, která vypadala dost zajímavě. V tuhle chvíli jsem se začala těšit. Trošku poposkočím - z kina jsem odcházela spokojená, bavila jsem se. A pak jsem sedla k wordu a -



Teď je ta pravá chvíle, abyste vy, kdo nemáte rádi spoilery, zavřeli okno, záložku nebo cokoli, kde máte otevřený tento článek. Jestli tak neučiníte, tak si pak nestěžujte, všichni jste byli varováni, protože já to prospoileruju celý!


Vezmu to ze široka. Mám ráda Tima Burtona, obdivuju ho. Nemám ráda Beetlejuice, z původního Batmana mám osypky stejně jako z Planety opic, uznávám, že Mars útočí je celkem vtipný, ale podruhý na to nekouknu, naopak třeba se Sweeneym Toddem bych se klidně nechala pohřbít. Dark Shadows mají vše, co Burton nabízí - atmosféru, humor, Helenku, Johnnyho, křehkou princezničku, u které nevíte, jestli když ji hlavní hrdina políbí, nezavání to pedofilií (no, spíš úchylka na panenské teenegerky, někdo je asi ve filmech ukázat musí, aby byly zachovány pro příští generace jako mýtus), pokud jde barvy, tak tu máme oboje - jak psychedelické karlíkovské zhůvěřilosti (drhání/drchání? paní Collinsové v tajné místnůstce - já neumím ani háčkovat, takže terminologii po mně nechtějte), tak sweeneyovskou temnotu.

Začátek navnadil krásně. Vybodoval atmosféru, nabídl Evu Green jako nádhernou a dokonalou mrchu Angelique, zlikvidoval jednu princezničku a z Barnabase udělal upíra. Jenže pak to probíhalo jako předtím postupně prosakující informace o filmu - člověk pořád nevěděl, co z toho tedy nakonec jako má být. Retro? Komedie? Nemusím mít film zasazený do škatulky. Nepotřebuju nálepky, jen zbytečně omezují a odrazují. Když jsem kdysi viděla Spiknutí s Melem Gibsonem a Julií Roberts, řekla jsem si "akční thriller", když jsem ho pak viděla po letech podruhé, natlemila jsem se u toho, protože mi to přišlo jako výborná komedie, a nechápala jsem, jak jsem to předtím mohla vidět tak, jak jsem to viděla, a neviděla to, co jsem viděla teď. Nevadí mi ani, když člověk dokouká a přemýšlí, co to k čertu bylo a co tím chtěl vlastně kdo říct - třeba chtěl jen to - zmást "nepřítele" (diváka), vysmát se mu a nechat ho, ať si hledá interpretace, zatímco on se někde škodolibě směje. Ta představa se mi líbí. Poprvé jsem se jí nemohla zbavit, když jsem dokoukala If… Která z těch linek je skutečná? Odkdy je to lež? Mají smysl ty dvě barvy? A kdo vlastně a proč a… Ten film mě nezaujal tak jako ty stavy, co následovaly pak. Třeba to byl účel. Nevím a je mi to jedno. Nepotřebuju se po tom pídit. Něco jsem si odnesla, jsem spokojená. U Dark Shadows mi to ale zpětně trošku (trošku dost) kazí radost. Ano, bavila jsem se, ale pořád jsem měla nějaké očekávání, čekala jsem na… "rozuzlení?", "smysl?" Teď mě nenapadá správné slovo. Když si to vybuduje nějakou atmosféru, je vzápětí něčím přehozena jinam a staví se od začátku, aby když se to začne někam ubírat, to zase bylo hozeno jinam. A katarze nikde. Pokud čekala na konci titulků, tak mám smůlu, tak dlouho jsem nečekala.

Postavy mě zklamaly. Všechny. Vypadají totiž skvěle, mají potenciál. Všechny. S každou se dá tolik podnikat, kdekterá by mohla být hlavní. Jenže jak jsem tam seděla, postavy postupně "mizely" jedna za druhou.

Od Angelique Evy Green jsem čekala nejvíc. Ale většina charismatu a schopností jako by do "současnosti" vybledly i s jejími vlasy. Ano, byla to "mrcha" (svým způsobem), ale mohla to být MRCHA. No nic. (Navíc od druhého příjezdu Angelique s davem na Collinsovo panství je to už přehnané a i její herectví mi dál nesedí.)

Obdobným procesem jsem si prošla i u samotného Barnabase. Nebudu opěvovat make-up. Jo, patří k tomu, jo, u Burtna je člověk zvyklej, jo, je dobrej, ale odvařená nejsem. Očekávaný standard. Barnabasovy pohnutky jsem chvílemi nechápala, ale nevadí, nehodlám na něj psát psychologickou studii - a upřímně - většinou je mi ukradený, kdo co proč kde s kým dělá, jen když se mně na to hezky kouká, já jsem duše prostá a jsem tak spokojená. A nemám na mysli ten "démonický sex" nebo jak to bylo nazýváno a kvůli čemu k tomu byly psány poznámky pro rodiče, aby si rozmysleli, zda na to vezmou děti. Tahle scéna mě ani nevzala, ničemu nepomohla. Nebýt tam, nic se nestane, ničemu to neuškodí.

Josette/Maggie/Victoria, snad jsem na další jméno nezapomněla. Být na místě Bagnabase, tak po ní asi ani nevzdechnu, když mám v baráku Angelique. Unylá panenka, krásná, ale nudná. V minulosti by vypadala na jeho dceru, v současnosti prostě jen nudná a prostor tam neměla skoro žádný, aby člověk k její postavě mohl začít cítit nějaké sympatie a přál jí nehynoucí lásku sněhobílého ulízaného upíra, takže když dojde na jakéstakés vyznání, napadlo mě jen hlubokomyslné "hm, přijít to asi muselo, tak to aspoň máme za sebou". Ta sonda do jejího života, proč ji zavřeli do ústavu, co/kdo ji dovedlo ke Collinsovým, mi nestačilo. Jako by to bylo přede mě prostě jen hozeno - "Chceš nějakou minulost? Tady je a neotravuj." Zajímavá byla jen jako svůj vlastní duch. Trošku jsem nepochopila, jak tam koexistovala paralelně sama se sebou, a nehodlám se pouštět do spekulací o personifikovaném podvědomém minulém životě, určitě by se něco vymyslet dalo, ale necítím potřebu. Závěrečná scéna pod Vdovským vrchem byla určitě nadsázka a vtip (fakt dobrej, opravdu jsem se zasmála už letem dolů), ale pak zašeptala "Josette" - to ta mrcha zlikvidovala současnou osobnost Maggie/Victorie? Ta mrcha ji snad od začátku brala jen jako prostředek ke svým cílům a "vychovávala" si ji? Byla pro ni jen nádoba? (No, dutá na to byla dost.) Jestli ano, hezky nenápadně ukradla chudince Angelique místo hlavní mrchy (vždyť ta chuděra dokonce dala Barabasovi celé své srdce!). A kde k ní vůbec přišla? Vždyť Maggie žila daleko od Collinsových a vazby tam žádné nebyly (aspoň ve filmu jsem nic nepostřehla).

Roger Collins byl zmetek - chvíli tam byl a pak odešel. Víc se o té postavě snad ani napsat nedá.

Sluha Willie měl nejlepší chvilku, když se Barnabas rozplýval nad domem, a on spustil o utírání prachu. Na rozdíl od jiných postav jsem ale vůči němu neměla moc očekávání, takže mě nenaštval jako zbytek osazenstva.

Malý David Collins se sice tvářil jako Damien z Přichází satan (doplňte si verzi), ale nic moc kolem něj se stejně nekonalo. Tak viděl ducha. A co, kdo ne?

Helenčina doktorka s věčnou kocovinou byla skvělá. U jídla. Bohužel se ale film neodehrával jen u stolu. V podstatě úplná zbytečná postava, ale Helenu mám ráda - a jak už jsem řekla, u stolu byla fajn.

Další postavou, kterou jsem dost dobře nepochopila, byla Elisabeth Collins, ústřední postava rodiny. Když se Michelle Pfeiffer objevila na plátně poprvé jako kombinace Morticie Addams a Pam z True Blood, vypadala… znepokojivě. Úžasný make-up, výraz… Automaticky jsem si ji vytáhla k hlavním postavám a čekala, co bude. Nebylo nic, jako ostatně u všech postav. Aspoň nevybočovala z řady, nenarušila stereotyp. Ale co, vypadala úchvatně. Sice jsem ji taky dost často nechápala, ale zmínila jsem se, jak perfektně vypadala a příjemně z ní běhal mráz po zádech?

Ale abych všechny jen nepomlouvala… Jsou tři /čtyři postavy, které musím pochválit.

Zaprvé Carolyn, Elisabethina dcera, otec neznámý. Chloë Grace Moretz předvedla úžasný výkon, její puberťačka je dokonalá.

Zadruhé stará služka, co tam pořád něco šudlala. Vynikající babča. Scény, kde stele a uklízí všude, kde se Barnabas ukládá k dennímu spánku, jsou úžasné. "Zvracecí" scéna je pro mě na úrovni "démonického sexu", až na to, že tohle byl dost přitroublý fórek jak z nějaké debilní teen-komedie, ale tak co už, nemůžu mít všechno. Babča ale reagovala dobře.

Zatřetí Alice Cooper, nejošklivější žena, co Barnabas kdy viděl. Co na tom, že tam byl zbytečný, takových věcí tam bylo habaděj, v tom se to ztratí… Alice byl prostě klasa.

Začtvrté zhulení hippies v lese, ti prostě neměli chybu, škoda jich.

Když už jsem pomluvila skoro všechny postavy, dostávám se pomalu k závěru. Ať předchozí řádky působí sebehůře, v kině jsem se bavila. Nebudu si tenhle film pouštět často, ale určitě si ho někdy pustím (už jen proto, abych to zastavila ve chvíli, kdy se na konci filmu Barnabas ocitne na Vdovském vrchu). Dobře se na to kouká, vizuálně je to pastva pro oči, scénář, postavy…. no… zmínila jsem se, že Michelle Pfeiffer vypadá skvěle? Pád dobrých vtípků (Mefistofeles po Barnabasově propuštění z rakve a vůbec období až k příchodu na jeho panství stojí za to), ale ze střetu Barnabase s civilizací posunutou o 200 (ok, 196) let dopředu se určitě dalo vytěžit víc. Ale to i ze vztahu Barnabas-Angelique, z té nedomrlé chudinky s krizí identity na konci, z celé Collinsovic famílie a možná i ten mimoděk-duch by si něco zasloužil.

Chvilku jsem uvažovala o srovnání s Addamsovými, ale ti pro Collinsovy zůstali nedostižně vepředu, bohužel. Tohle srovnání se ale přímo nabízelo. Brzy se také jistě objeví spousta postřehů, na jaké všechny filmy tam byly narážky. Nebudu se tu do toho pouštět, zmíním si jen dva, jeden proto, že jsem se začala nevhodně tlumit už v kině (samozřejmě když se nikdo nesmál), ale když mám nakoukaného agenta Smithe a jeho projev "purpose drives us, purpose defines us, purpose binds us…", tak se to prostě nedalo udržet, a druhý proto, že mě pobavil už u filmových plakátů. Další už vám nechám. Bavte se.

Nepřipomíná vám někoho? :D

PS: Nevíte někdo, jak se dají tyhle přes internet vložené obrázky zmenšit?

Žádné komentáře:

Okomentovat