Když "ne" není odpověď

Věnováno Larkinh, napsáno na její námět "Neville pozve Pansy na ples", snad potěší. Příjemnou zábavu. :)

Povídka navazuje na předchozí Sázku o Nevilla.

Kdybyste někdo měli zajímavý námět, sem s ním (nemusí jít jen o HP). :) Od středy se snad zase do něčeho pustím.

---

Brumbál opatrně zavřel dveře od ošetřovny. Právě si vyslechl od madame Pomfreyové spoustu věcí, které si vyslechl naposled, když v těchto zdech ještě studoval. Žena, která mu je tehdy uštědřila, už ale dlouhou řadu let nebyla mezi živými. Naštěstí tu ale nezůstala jako duch.

Severus se pohupoval ze špiček na paty a zpět a samolibě se šklebil. "Já vám říkal, že to není nejlepší nápad."

"Udělejte pro mě něco, Severusi," promluvil unaveně mocný ředitel školy čar a kouzel. "Mlčte."

"S potěšením."

S potěšením mlčel celých pět kroků. Možná čtyři. I tak ho to stálo nadlidské přemáhání. "Víte, pane řediteli, myslím, že kdybyste Longbottomovi vybral jinou partnerku… kteroukoli jinou partnerku, která by nebyla schopná prohodit dospělého muže oknem, mohlo to vyjít. Myslím ale, že můžeme ocenit i samotný nápad."

"Severusi, prosím…"

Severus si založil ruce za zády, takže poněkud omezil pohyb svého pláště. Zamyšleně se zahleděl před sebe. "Nebo nebylo nejlepší podstrkovat jim ten elixír na kolejní stoly, kde nemáte záruku, že-"

"Severusi…"

"Ale musím uznat, že představa těch dvou v kole je velmi… inspirativní. Skoro lituju, že Nebelvír svůj příděl vypil, ale dávka pro Zmijozel se zřejmě zatoulala. Aspoň víme, že na hradní skřítky není stoprocentní spoleh… Jak dlouho má vůbec
Longbottom zůstat na ošetřovně?"

"Ta vaše křehká svěřenkyně mu zlomila čtyři žebra, naštípla ruku, a Poppy doufá, že brzy zjistí, z čeho se mu stále tvoří ty puchýře po obličeji, aby je mohla začít účinně léčit."

"A pak že se studenti Zmijozelu nejsou schopni naučit pořádně zaklínadla."

"Pochybuji, že takováhle zaklínadla byla předmětem jejich výuky."

"Jsou přirozeně zvídaví a snaží se rozšiřovat své obzory. Je to jen otázkou motivace, která jim, jak jste se v tomto případě názorně přesvědčil, skutečně nechybí. V podstatě ale můžete být rád, že jste zvolil slečnu Parkinsonovou, a ne třeba slečnu Bullstrodeovou. V takovém případě bychom už Longbottoma nemuseli ani složit dohromady."

"Copak vy necítíte žádné znepokojení? Právě jsme znemožnili naši školu před zástupci dalších dvou nejvýznamnějších evropských kouzelnických škol. Jeden student skončil ve vážném stavu na ošetřovně a my ani nemáme tušení, kde skončil nápoj lásky určený slečně Parkinsonové."

"Co se dotklo dam z Krásnohůlek, je mi upřímně jedno, Kruval se upřímně pobavil, Longbottom je na ošetřovně jako doma a z toho, že já zatím nepociťuji nikterak zvláštní náklonnost ke komukoli v okruhu dvaceti mil, logicky vyvozuji, že u mě onen nápoj neskončil, tudíž je mi lhostejné, kdo s ním nakonec měl tu čest."

"Jak tohle můžete vůbec říct?" zděšeně na něj pohlédl Brumbál.

Severus se blahosklonně usmál a pokrčil rameny. "Beru věci, jak přicházejí."

"Hermiono!" Náhle se před nimi objevila skupinka studentů. Během okamžiku oba identifikovali její hlavní členy - Potter a Weasley vlekli Grangerovou po schodech, ta se vzpírala a snažila se vytrhnout svou hůlku z ruky Viktora Kruma, který je trochu zaskočeně následoval. Ústřední čtveřici obklopovalo několik zvědavců, mezi nimiž nemohl chybět mladý Creevey se svým novým fotoaparátem. Tento rok bude mít na kontě zřejmě spoustu velmi povedených momentek. Poskakoval okolo jako postřelený zajíc a zuřivě blýskal a blýskal.

"Viktore, dej mi tu hůlku!" syčela Grangerová, v obličeji rudá jako vařený rak.

"Hermiouno, já nevím…" ošívala se pýcha Kruvalu.

"Ať tě to ani nenapadne!" zakřičel na něj Weasley a jen tak tak se uhnul Hermionině ráně, protože se jí povedlo vytrhnout z Potterova sevření.

"Promiň," omlouval se Potter a okamžitě se zase sápal po své spolužačce.

"Viktore!"

Brumbál i Snape nebyli schopni pohybu. S otevřenými ústy sledovali dramatický výjev odehrávající se přímo před jejich očima.

"Co se stalo?" chytil nakonec Brumbál Creeveyho za hábit, když se ocitl v jejich blízkosti, aby získal nejlepší úhel pro své foto.

Colin sebou překvapeně trhl a vykulil na svého ředitele oči. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval v situaci, ale když zjistil, co se děje, poslušně mu odpověděl. V pozici, ve které se momentálně nalézal, neměl moc na výběr.

"Když odtrhli Pansy od Nevilla a Nevilla odnesli na ošetřovnu, Malfoy se úplně zbláznil. Chtěl pozvat Hermionu na ples, pořád do ní hučel, až nakonec vypěnila, vytáhla hůlku, ale Viktorovi se nakonec podařilo mu ji sebrat a Harry s Ronem ji radši odvedli, ale Malfoye nemůžeme najít, spadl nám někam pod stůl, ale hledají ho, určitě bude v pořádku," chrlil ze sebe, aniž by se staral o to, zda ho jeho posluchači chápou.

"Jak vám mohl Malfoy někam spadnout a vy ho nemůžete najít?" užasl Brumbál.

Creevey zrudl. "Hermiona… ona… Když on…"

"Strhnu vám deset bodů, jestli to nezformulujete na první pokus do jedné věty," zaměřil na drobného koktajícího chlapce svou pozornost i Snape.

"Hermiona proměnila Malfoye v cvrčka," zajíkl se Creevey a zavřel oči, aby se nemusel dívat do černých očí noční můry devadesáti procent studentů.

Brumbál pustil lem jeho hábitu a Colin vystřelil pryč. Na schodišti stále zuřila bitka a Brumbál si uvědomil, že kdyby Hermioninu hůlku zdráhavě neopatroval Viktor Krum, zřejmě už by Malfoy nebyl jediným cvrčkem na hradě.

"Severusi," obrátil se na svého dosavadního společníka, ale ten již na svém místě nestál. Mílovými kroky se řítil k Velké síni, než horliví studenti zašlápnou jediného syna Luciuse Malfoye. To by Luciusovi hodně těžko vysvětloval.

Ale aspoň už měli jistotu, kde skončil lektvar pro Pansy.