39. kapitola

Mohlo to tu být dřív, ale prý že "chyba serveru". Úvod do děje: v předchozích letech jsme se dostali zhruba sem: Harry dostal koště od neznámého ctitele a po dlouhém zkoumání mu ho škola vydala. Následovalo famfrpálové utkání, kde na hřiště v přestrojení vyběhl Malfoy a spol. a Harry je smetl Patronem. Black se dostal do Nebelvírské koleje, protože získal Nevillova hesla pro vstup. Klofan byl při přelíčení shledán vinným. Harry se pod neviditelným pláštěm a vyzbrojen Pobertovým plánkem vydává do Prasinek.

---

Nasupeně jsem počítala mozkomory za oknem, k uklidnění to ale moc nepřispívalo. Filch mi zatím lezl po kolenou po ložnici a zatloukal neexistující díry. Marně jsem se snažila přesvědčit Brumbála, že přes mou ložnici do hradu Sirius Black opravdu nepronikl a je jen minimální šance, že by k tomu došlo při jeho příští návštěvě, ale bylo mi to k ničemu. Snažila jsem se tedy alespoň v duchu kolegiality poukázat na to, že Sibyliny komnaty jsou nestřežené, ale bylo mi řečeno, že kdyby Black zabloudil tam, tak jeho mumii najdeme, až Sibyla odejde do důchodu a my budeme vyklízet její prostory. A to ještě kdo ví jestli. Severus něco bručel, že tu věž prostě zazdíme, jen nevím, jestli myslel se Sibylou nebo po Sibyle.

Ze strany Luciuse zatím na to, že se Black dostal nejen do střeženého hradu, ale přímo do ložnice studentů Nebelvíru, nepřišla žádná reakce. Buď Draco nestihl poreferovat, o čemž silně pochybuju, nebo je plně zaměstnán řízením s Klofanem. Nebo je mu prostě to, že nám na domácí půdě málem podřízli Weasleyho, úplně jedno. Stejně to je ale pech - proklouznout do Bradavic (znovu), sehnat si hesla ke vstupu do koleje, dostat se do správné ložnice - a splést si postel. Skoro si říkám, jestli ten Potter za všechnu tu námahu a ostudu stojí.

Teď mě tak napadá - kvůli tomu Potterovu útoku na zmijozelský ku-klux-klan bylo taky ticho. Možná prostě Lucius stárne.

Řízení mělo proběhnout v pátek. Hagrid s hipogryfem odjeli už ve čtvrtek. Brumbál kupodivu nejel. Na to, jak Hagrida do té funkce prosazoval a velkoryse podporoval všechny jeho zhůvěřilosti, se teď nějak podezřele stáhnul a nepodnikl vůbec žádné kroky, aby mu pomohl. Kromě morální podpory neudělal nic. Pokud je mi známo, pomáhala Hagridovi něco připravovat jenom Grangerová. Mám podezření, že Brumbál se stáhnul proto, že se pořád nevzdal toho nesmyslu s turnajem tří kouzelnických škol a prostě nechce riskovat jakýkoli osobní střet s ministerstvem. Jestli mu to projde, přijdeme o Pottera, protože ten kluk má problémy přežít i famfrpál.

Zaslechla jsem ze své ložnice Filchovo zanadávání (jedna z vět, o které bych nikdy nevěřila, že ji použiju), asi si někde přibil palec nebo co. Doufám, že se mu zas povede se odtrhnout. Aspoň že jsem nemusela jít tento týden hlídat do Prasinek. Stejně je to k ničemu - proč by Black lezl do Prasinek, kde nemá jistotu, jestli tam Potter vůbec bude, když mu cesta do Bradavic evidentně nepůsobí nejmenší problém a má ho tu naservírovaného jak na stříbrném podnose. To, že není schopný najít správnou postel, je věc druhá. Za párkrát to ale určitě už dá.

Zvedla jsem se. Přece taky nemusím být u všeho. Prostě se půjdu projít, než mi Filch zruší půlku nábytku. Vsadím se, že Brumbál ani Minerva tohle podstupovat nemusí.

Bez konkrétního cíle jsem zamířila někam chodbami. Byl tu úžasný klid. Ticho před bouří. Studenti se ještě nevrátili z Prasinek, takže se tu momentálně nacházeli jen prváci, druháci a Potter. K Nebelvíru jsem samozřejmě nešla - o setkání s trolly jsem nestála. Když jsme tu jednoho měli před dvěma roky, postaral se o solidní pozdvižení. Teď jich tu máme legálně na jednom patře hned několik. Teda aspoň doufám, že legálně, s Brumbálem člověk nikdy neví. Zamířila jsem ke vstupní síni. Možná bych mohla zajít do jídelny na kávu a zákusek. Máme tu mozkomory, mám perfektní výmluvu, proč zajít na čokoládu. Aspoň k něčemu je ten kouzelnický svět dobrý.

Ve Velké síni už někdo seděl. Nejdříve jsem zase chtěla odejít, ale když jsem si uvědomila, že v ložnici mě čeká Filch, radši jsem pokračovala ve svém původním plánu. Ze shrbené osoby nad horkým čajem se vyklubal Lupin. No, mohlo být i hůř.

"Chcete společnost?" zeptala jsem se a přisedla si vedle něj.

Podíval se na mě a pokrčil rameny. Vypadal snad ještě unaveněji než jindy. "Čaj?"

"Jistě," přitakala jsem a okamžitě se přede mnou objevil porcelánový šálek a Lupin mi nalil ze své konvice. Upila jsem. "Ježišikriste!" dostala jsem ze sebe uprostřed záchvatu kašle. Po nadávkách s Merlinem jsem ani nevzdechla.

"Opatrně," dodal s křížkem po funuse. "Má docela sílu."

Docela…

"Plnoletá snad jste, ne?" zeptal se s neskrývaným úsměvem, zatímco si já utírala uslzené oči.

"Co to promerlina je?"

Ušklíbl se a dolil si. "Vlkodlačí čaj."

"Neobrostu z toho?"

"Zatím jsem to na nikom nezkoušel."

"Co to je?" kývla jsem hlavou ke kusu složeného pergamenu, co měl složený před sebou na stole.

Zahleděl se na něj a chvíli na něj tiše zíral. "Projde mi, když řeknu, že prázdný kus pergamenu?"

"Teď už asi ne."

"Taková mladická nerozvážnost, co se najednou nečekaně vynořila."

"Tipnu si - Potter?"

Leknutím sebou cuknul a tentokrát "čaj" zaskočil jemu. "Cože?"

"Ať se tady stane cokoli, dříve nebo později se ukáže, že je v tom Potter. Většinou teda dříve než později, ale spolehlivě. Už si ani nevzpomínám, jaké to tu bylo před ním." Pak mi došlo, s kým mluvím. "Pardon, neuvědomila jsem si, že jednou mluvím s někým mimo Zmijozel. Je to nezvyk."

"Vlastně to mám od Severuse…"

"To byla druhá možnost."

"… ten to zabavil Harrymu."

"Dvě mouchy jednou ranou."

"Když se na to díváte takhle."

"Takže vy jste to zabavil Severusovi hned poté, co to on zabavil Potterovi."

"Proč myslíte, že jsem mu to zabavil?"

"Dobrovolně by vám to nedal."

"Pravda," pokýval hlavou.

"Uvědomujete si, jak to s ním teď bude k nevydržení?"

"Určitě ne víc než jindy."

"Pravda," připustila jsem protentokrát já. "A ať to nezamluvíme - co že to je?"

Mrkl na mě a zvedl se od stolu. "Přicházejí studenti."