Paccia Domna: Krátké ohlédnutí za Londýnem a Comic conem II.

Než otevřete článek, chtěla bych se krátce (zas to slovo) vyjádřit k obrázkům - nevím, co na blog.cz dělali, ale vložit a upravit tu obrázek přes chrome je už nějakou dobu zhola nemožné. Sice to už jde vložit - PO JEDNOM - do složky, ale i kdybyste se rozkrájeli, už to nedáte do článku, takže jedu přes operu, kde to sice možné je, ale průběžně mě to vyhazuje. Vážně úžasné inovace.

Pátek 28. 7.

Od pátku už jsme měli dopamátkováno, pátek byl první den London Comic Conu. Olympia bya dcela z ruky, takže přišla na řadu městská. Doskákaly jsme k Earl's Court coby nejbližší stanici, protože k Olympii to jede jen o víkendu, a nějakým způsobem se nám podařilo dobloudit na místo. Čekala nás fronta v hale, kde jsme čekaly na vpuštění dovnitř. Na pátek jsme neměly moc velké plány, původně jsme s pátkem ani nepočítaly. Vlastně nejprve jsme braly jen neděli kvůli Richardu Deanovi Andersonovi. Pak jsme vzaly sobotu, protože ohlásili Johna Cleese. A nakonec jsme přibraly i ten pátek, že si tam zkusíme oběhat co nejvíce lidí, aby nám co nejméně kolidovalo v sobotu a neděli, kam mezitím přibyli právě Cumberbatch, Mikkelsen, Sheppard… Ono když vám pak propadne nějaké focení nebo beseda, protože se to kryje, tak to při těch cenách není zrovna sranda.

Hned po vpuštění se dovnitř navalily davy. Většina letěla nahoru, kde byli hosté. Já se stavila u stánku, kde mě sestra upozornila na autogram Chrise Evanse (Captain America), což byla taková moje meta, kterou jsem považovala za nedosažitelnou. Takže mám autogram Chrise Evanse. Pak jsme zmizely v davech taky. Na větší herce bylo nutné si vyzvednout lístečky s čísly, pokud jste chtěli autogram, a pak čekat, až (a jestli) se na vás dostane řada. V pátek se to u mě týkalo jen Tricie Helfer (Luciferova matka)a Mikkelsena, jinak jsem byla v "nelístkových frontách". U Tricie Helfer to bylo na dlouho, byla věčně pryč, ale na Christophera Judge (Teal'c ze Star Gate) neměla - ten tam oficiálně byl, ale nevybavuju si, že bych ho zahlédla. Toho jsem ale naštěstí nesháněla, vloni byl v Chotěboři, tak mě to ani neštvalo. Díky tomu, že jsem měla Diamond Pass (dopředu zaplacen autogram, besedu, focení), jsem si nemusela brát čekací lístek na RDA, takže když se RDA zjevil, mohla jsem jít rovnou do fronty. Nebyla jsem tak daleko, měla jsem radost, že stihnu i Mikkelsena, kde jsem měla docela vysoké číslo, protože sehnat lidi, co potřebujete, tam byl docela děs. Nakonec mi do fronty na Mikkelsena šla držet místo sestra - a vystála tu frontu několikrát, když už by se dostala na řadu, šla zas na konec - k velké radosti ostatních čekajících, kteří tím pádem poskočili dopředu. Já stála furt na tom stejném místě. Shodly jsme se pak se sestrou, že se snad s Judgem vsadili, kdo rozdá míň autogramů, jinak to není možný. Chvílemi jsem měla pocit, že tam snad umřel, protože fronta prostě jen stála. Když jsem se pak dostala na dohled, pochopila jsem proč. Než jste se dostali k němu, odevzdali jste příslušné slečně lísteček s číslem (případně jako Diamond nebo Gold ukázali kartičku), zaplatili jste (pokud jste neměli předplaceno) a vybrali si fotku, pokud jste neměli něco svého. S tou jste pak šli dál. On každou fotku vzal, prohlédl ze všech stran, pečlivě prohlédl (co na tom, že tu fotku viděl už třeba předtím desetkrát) a okomentoval. Pak začal podepisovat. Během toho se taky na něco zeptal, okomentoval, pak to vypadalo, že přemýšlí, jak se jmenuje, pak zase kousek napíše, něco řekne… Pak tam byl nějakej maník; jestli jste někdy viděli Galaxy Quest, jak tam byli ti kluci, co lítali za těmi herci a ptali se jich na technické parametry té seriálové kosmické lodi, tak tohle bylo něco podobného. Ten už tam před tím pultem i klečel. Pak tam někdo měl hračku v originálním balení, takže to musel taky ze všech stran prohlédnout, okomentovat…

Naše sms konverzace vypadala následovně (všimněte si časů a uvědomte si, že jsem byla ve frontě, kde přede mnou bylo na začátku max 30 lidí):

já: 14.06 Tak tam ještě ne. Ceknu RDA a WC

já: 14.08 RDA je tu, tak stojim tam

já: 14.40 Myslim, ze tam umrel…

já: 14.57 Ty vole, se na to snad vyseru, se vůbec nemele

já: 14.58 Se na tu frontu vyser, odsud se nedostanu (tohle bylo ve smyslu, že nemusí držet místo na Madse, protože u mě je to bez šance)

ona: 14.58 Jak chces. tady mam místo docela pekny a jde to rychle

já: 14.59 Jenze tady vůbec. Ten chlap je des

ona: 14.59 Ja si pak kousek popolezu dozadu

já: 15.14 Tak co, bude tam ještě za 20 min?

ona: 15.22 Snad jo. Uz jsem zase na konci. ty furt stojis na stejnym miste. to je fakt na hovno. tohle

ona: 15.32 Jak to vypada?

já: 15.33 Chcipnu! 5 lidi. 15 minut? Neuveritelnej!

ona: 15.38 Tak tady je rada kratka. tak uz jsem mimo a sedim u sloupu

já: 15.39 Tady je nejakej kripl s 20 fotkama

Mimochodem - chlapec s dvaceti fotkama byl borec. RDA každou z těch dvaceti stejných fotek vzal, prohlédl ze všech stran, okomentoval, napsal část jména, na něco se zeptal, napsal další část jména… Vzal další fotku, prohlédl ze všech stran… Chlapec měl na každou připraveno, co chce napsat, no úděsný… A když chlapec odešel, přinesli mu svačinku…

Když jsem přišla na řadu já (asi ještě za čtvrt hodiny po poslední zprávě), řekla jsem mu, že mám jednu a že se teď cítím docela trapně. Zeptal se mě, jak se mám. Řekla jsem, že unaveně. On na to, že on taky. A jestli pak jdu domů. Řekla jsem mu, že bych ráda, ale že jsem z ČR. Zeptal se, jestli už jsem byla na podobném conu. Řekla jsem, že na takhle velkém ne, že jen na těch malých u nás. Zeptal se, jak dlouho tam jsem. Řekla jsem mu, že od pondělka. Zeptal se, kdy se vracím. Řekla jsem, že v pondělí. Řekl, že on taky. Zeptal se, jestli tam někoho znám. Řekla jsem, že tu mám sestru. Řekl, že tu aspoň nejsem tak sama jako on. Řekla jsem, že jestli chce, dám mu číslo. (No co, na svůj věk vypadá pořád skvěle. :-D ) Tak se zasmál a mohla jsem letět za Madsem. Tam jsem si rychle přebrala od sestry svůj lístek a zařadila se do zbytečku fronty. Tak tak jsem ho stihla. Madse sice mám, ale chtěla jsem ho na společné fotce s Benedictem - dvojáček snů. Benedicta samotného taky mám, dokonce i na dvojáčku s Martinem Freemanem. Tady jsem si koupila podepsané Benedictovy rodiče - ty mám sice taky (jo, vím, jsem magor), dokonce na stejné fotce, ale když jsem tu viděla, napadlo mě, že kdyby se mi k tomu povedlo přidat i Benedicta, bylo by to… No chápete… Mads Mikkelsen kouknul na fotku, zasmál se, řekl "But they are enemies!", ale podepsal i s věnováním. První polovina splněná.

Kromě těhle dvou pánů se mi podařilo vystát i frontu na Johna Rhyse-Daviese (Gimli), z kterého zase během small talku vypadlo, že byl taky učitel, ale nijak dobrý (no, v tom není sám), a Tricii Helfer. Během toho, co jsem čekala, až budu moct stát v těhle frontách, jsem stihla Michelle Harrison (matka Flashe), což byla jedna z mých pátečních vytoužených osob. Musím říct, že to je nádherná ženská. Ano, je krásná i v seriálu, ale naživo je jako víla - křehká, mladistvá, usměvavá, éterická, prostě nádherná. A byla i ochotná nechat se vyfotit i u pultu, takže s ní mám aspoň trošku normální fotku, protože když jsme se pak fotily oficiálně, tak jsem mrkla a ta fotka je děsná. To Tricia Helfer, která je naprosto úžasná v Luciferovi, mi naživo až děsivě připomínala moji němčinářku ze základky. Brr. Kozu jednu. Autogram i ofiko fotku ale mám. Dále Benedict Wong (Wong z Doctora Strange), Wai Ching Ho (např. Iron Fist, Daredevil) a Sacha Dhawan (Iron Fist, Sherlock - tam to byl ten, co šel po Mary). Se Sachou Dhawanem jsme se taky cvakli u stolku, je strašně drobounký, usměvavý, milý, povídavý. Hlavní představitelé z Iron Fista tam sice byli také, ale pro ty jsem si nešla. Už tak to vypadalo, že tam nechám mnohem víc, než jsem si vůbec představovala (a to jsem ještě netušila…). Navíc ten jediný z Iron Fista, o koho jsem pravdu stála, Tom Pelphrey, chvíli před conem svou účast odřekl.

Když jsme odešly, docela se nám ulevilo. Nohy nás bolely úplně stejně jako po celodenním chození - to stání ve frontách tomu moc nepřidalo - a byly jsme úplně mrtvý a zpruzený. A vyhlídka, že nás čekají ještě dva dny! Zařekly jsme se, že něco podobného už nikdy více.

Cestou zpět jsme zase šly na Earl's Court na metro s tím, že někde poblíž by měla stát Tardis, tak že po ní kouknem. Bohužel jsem si to mapě blbě zaškrtla, tak jsme ji nenašly a odložily to na další den.

Oficiální program LFCC 2017 | Michelle Harrison | Mads Mikkelsen | Darth Vader ve vánočním svetru

Wai Ching Ho a Sacha Dhawan u jednoho z pultů | Batmobil - původně měl být hostem i Adam West (seriálový Batman), 9. 6. ale zemřel

Sobota 29. 7.

Sobota byla jediný den, který byl vyprodán, navíc to byl první den s Benedictem Cumberbatchem (proč asi bylo vyprodáno), tak jsme vyrazily dřív. Nejdřív metro - sice to už mělo jet k Olympii, ale když projely všechny zbylé čtyři konce této linky a začalo to odznova, vykašlaly jsme se na to a vzaly to zas na Earl's Court. Tam jsme našly zastávku busu, tak jsme to dojely busem. Ten projel snad každou uličku oběma směrama, takže pěšky to vyšlo skoro nastejno. Na místě jsme byly hodinu a půl předem, stejně už tam byly zástupy - stály jsme na konci druhého zástupu a další lidé rychle přibývali. Nám šlo hlavně o to, abychom co nejdřív našli Benedicta, abychom měly co nejlepší čísla a naději získat podpis.

Přesně na čas nás vpustili a všechno zase vystřelilo vzhůru. Rozdělily jsme se s tím, že kdo najde Benedicta, vezme lístky oběma a uvidíme, kdo na tom bude líp, které pak použijeme. No, hledal se nám blbě, takže jsme byly kolem třístovky. To sice není nejhorší, ale…

Hned ráno jsme měly focení s Richardem Deanem Andersonem. Jakožto Diamondi jsme šly v první vlně, uf. Focení ubíhalo rychle, tam se s tím nikdo necourá. Přijdete, stoupnete, cvak, nazdar, vezmi si tašku, fotku, a pryč, pryč, pryč. Ano, fotky byly okamžitě, tisk kvalitní a tento den dokonce i fotograf na fotky kouknul, než člověka vyhodil. RDA si mě dokonce z předchozího dne pamatoval, což bylo strašně milé. Pak bylo dopolední focení s Cleesem, ale tam brali jen Diamondy, toho jsem neměla, tak jsem musela až odpoledne. Měla jsem až šestou skupinu (Batch 6), takže jsme byly smířený, že tam zas strávíme celý den. Navíc focení s Benedictem jsme taky měly až pozdě odpoledne, protože ráno byli Diamondi, tak to jinak ani nešlo.

V sobotu už nás trošku opustilo rozhodnutí "tohle nikdy více". Už jsme pochopily systém a nelítaly furt po obou halách jak hadry na holi. Jo, haly byly dvě. To bylo prima zjištění na konci prvního dne, když jsme se po sms naháněly, kde jsme. Kde jsi? - Dole pod schodištěm - Jdu za tebou. (…) Kde jsi? - Pod tím schodištěm. - Já taky. - Ty ne. Tak se zas vrať nahoru a najdi to druhý. - Už jsem tu. Kde jsi? - Otoč se… Tam ne, dozadu…

Většinu času jsme trávily na zadku u zdi nebo u sloupů, čas od času vstaly a podívaly se, jak daleko jsou naše fronty, to už se dalo přežít. Jen sehnat místo u zdi nebo u sloupu byl nadlidský úkol. Nakonec se sedělo i ve frontách.

Z nefrontových jsem chtěla sehnat jen Danielle Tabor (Angelina Johnson z Harryho Pottera) a Carol Cleveland, jedinou ženu z Monty Python. Ty se mi obě podařily, tak jsem byla šťastná. Hlavně kvůli Carol Cleveland, která mi jako jediná z žijících Monty Python chyběla. Byla tak zlatá, že jí nevadilo se cvaknout i u pultu, za což jsem jí opravdu byla vděčná. Měla jsem sice koupenou oficiální fotografii, jenže na to jsem nemohla jít, protože to se mi krylo s besedou s Cumberbatchem.

Neplánovaně jsem pořídila i Daniela Portmana (Podrick z Game of Thrones), protože jednak měl krásný fotky, a jednak byl prostě úžasnej. Zrovna byl bez fronty, tak jsem přišla, pozdravila, on pozdravil, zeptal se na jméno, vzal fotku a zahleděl se do sálu. Pak zavolal na jednoho kluka, co tam tak postával, aby udělal tři kroky doprava. Chudák malej netušil, o co kráčí, tak si tam chvilku signalizovali, až teda mladík ty kroky udělal. Tak na něj zavolal, aby udělal další dva. Kus od něj totiž byla nějaká slečna a strašně nenápadně natáčela panely na velkou kameru, takovou tu závěsnou, jak do toho koukáte svrchu, a on ho navigoval tak, aby jí vždycky stoupnul do záběru.

Autogram Cumberbatche jsme nesehnaly, protože stihli sotva Diamondy, takže to bylo bez šance. John Cleese se mi taky nepodařil, ale tak s tím jsem byla smířená, toho mám, a navíc jsem to chápala, už u focení na něm bylo vidět, že toho má plný kecky a je opravdu unavený. Zrovna když jsem přišla na řadu, vyhlásil si na chvilku pauzu, že už má křeč v obličeji a najde mu se usmívat. Já si nestěžuju, protože jsem tím pádem u něj mohla stát o něco déle, než jen klasické na značku, šup, pryč, tašku, fotku, pryč, pryč, pryč. Zeptal se mě, jak to tam vypadá (venku před barikádovaným "fotostánkem"). Řekla jsem mu, že asi na věky (ty fronty byly fakt úmorný), nevypadal moc nadšeně. Opravdu jsem jim to focení nezáviděla. Pro nás bylo úmorný tu frontu vystát, ale oni si to museli odstát celý. Zlatá Chotěboř, tohle je opravdu jen byznys a ždímačka prachů. Benedicta a Madse jsem opravdu obdivovala. Benedict byl celý zahrazen a schován, ale poctivě tam čmáral celý den, když zrovna neměl focení nebo besedu. Mads seděl normálně u pultu a taky poctivě čmáral a čmáral jak na běžícím pásu. Allyson Hannigan (Buffy, How I Met Your Mother) jsem u stolku snad ani neviděla, až v neděli jsem ji potkala dole v hale, Alexise Denisofa jsem snad ani nezahlédla. Pro ty jsem ale nešla, tak mě to netankovalo. Pálka to byla i bez nich. Kromě Benedicta byl zahrazen i John Cleese a v neděli pak ohradili i Pamelu Anderson. Cleese pochopím, ale proč schovávat Pamelu… No, i když…

Po poledni jsme měly besedu s Benedictem. Vepředu seděli Diamondi, takže jsem mu akorát chvílemi zahlédla hlavu mezi hlavami lidí a spíše jsem sledovala plátno. Kvůli vzdálenosti se mi taky hůře sledovala konverzace, protože už jsem chytala příliš ruchů z okolí a přece jen moje angličtina není až takovej zázrak. Zjevně to ale nerušilo jen mě, protože v jednu chvíli i Benedict zareagoval na chlapa, který venku organizoval focení "shut up!"

Řeč byla samozřejmě o Sherlockovi, někdo se ptal na šance milostného vztahu, kdyby bylo pokračování. V podstatě to Benedict shrnul, že Sherlockův zájem je přece jasnej, tak si t každý mohl vyložit přesně po svém dle vlastních preferencí (tumblr hned samozřejmě zase hned plnej zkazek, že Johnlock potvrzen, jak jinak).

Dále byla řeč o rozhlasové hře Cabin Pressure a Rogeru Allamovi, který v ní taky vystupoval, o tom, jak vnímá hraní vážných rolí, případně skutečných lidí, jako třeba Julian Assange v The Fifth Estate, a naproti tomu komiksáka Stephena Strange. Zde mluvil mimo jiné o zodpovědnosti v těchto rolích, protože zase ony jsou vzorem pro děti a tyto filmy jsou dětmi navštěvované, takže to není až taková sranda, jak se může na první pohled zdát. I Sherlocka, že mu prý kritizovali, protože to, jak se chová k lidem, není nejlepší příklad pro děti. (No, tohle už je zas na odpovědnosti rodičů, na těch je, na co dovolí dětem se koukat.)

Na řadu přišly i debilní otázky typu, jaká je jeho oblíbená barva (omluvou budiž, že se ptala školková až předškolková dívenka, a Benedict se jí přímo zeptal, co myslí, když se podívá, jakou barvu má na sobě - jestli vás to zajímá, měl světle modrou košili a džíny a holčička uhodla, že to bude modrá), jestli radši Strangeův plášť nebo Sherlockův kabát (to už se bohužel ptalo stvoření na prahu dospělosti). Více zde, zde, zde, tam to někdo sepsal dříve a s lepší pamětí.

Odpoledne jsme s ním ještě měly focení, už toho po celém dni taky musel mít dost, my ostatně také, takže sotva jsme měly fotku, zvedly jsme kotvy a zdrhly, zatímco on pokračoval ve focení. Byl ale strašně milý, podal ruku, zeptal se, jak se mám, prostě zlatej. (Podala jsem si ruku s Cumberbatchem!)

Po včerejším neúspěšném hledání Tardis dnes pokus č. 2. Stojí hned u vchodu do toho metra, kterým jsme sem jezdily, jen u jiného výlezu… Samozřejmě k tomu pršelo, takže mám několik upršených fotek s Tardis. Oznámila jsem sestře, že jestli v neděli nebude pršet, tak sem jdem znova. Byla už smířená se vším.

Carol Cleveland | Sobotní davy

Weasleyovic Ford Anglia - mohli jste se u něj vyfotit třeba s dvojčaty Phelpsovými | Sedí se, kde to jde | Stánek s komiksy ještě před útokem fanoušků

Beseda s Benedictem Cumberbatchen | Tardis v dešti

Neděle 30. 7.

Po sobotních zkušenostech jsme vstaly ještě dříve, abychom se ještě dříve dostaly do Olympie, abychom ukořistily co nejlepší lístky na Benedicta. Jen jsme doufaly, že nám ho nepřestěhujou, ať ho zas nemusíme hledat.

Nejprve jsme narazily u stanice metra Borough Market - zavřeno. Nikde žádné vysvětlení, nikde žádná otevírací doba. Super. Tak jsme se rychle přesunuly na London Bridge. Tam jsme zjistily, že linka Northern je ještě mimo provoz, že musíme jet jinak, protože noční provoz. Mimochodem - noční provoz je do sedmi hodin! Bomba. Tak jsme nasedly na jinou linku, za kus vystoupily, abych následně zjistila, že to taky nejede, takže jsme v té lince měly zůstat, tak jsme čekaly na novou soupravu. Pak jsme jakou dobu čekaly na naši linku k Earl's Court (fakt nevím, kdy co jelo k Olympii), takže jsme nakonec dorazily úplně stejně jako den před tím. Prostě bomba, klidně jsme mohly spát.

Nicméně neděle vyprodaná nebyla, takže nebylo tak narváno a my měli ve frontě lepší místa. Seděly jsme ještě před první zákrutou. Seděly. Ani jsme se neobtěžovaly předstírat, že tu hodinu a půl máme v úmyslu stát.

Když nás pak v devět zase vpustili, letěly jsme najisto. I tak byl nejlepší lístek kolem 130. Nechaly jsme to osudu.

Hned od 9:30 jsme měly focení s Markem Sheppardem, Batch 5, takže docela dobrý. Pak jsme hned musely na Mikkelsena, Batch 2, což by se mělo stihnout ráno, protože odpoledne se to krylo s talkem Richarda Deana Andersona, kde jsme měly Diamody, tak jsme mohly sedět vepředu, tak by mě docela štvalo o to přijít kvůli focení. Ale jde o Mikkelsena, mé preference jsou v tomhle ohledu jasné.

Mark Sheppard (King of Hell ze Supernatural) vyšel naprosto luxusně. Vykašlaly se na batche a prostě všechny postavili do fronty, takže jsem byla na řadě dost brzy. Den předem nám takhle luxusně vyšel i podpis. Já ho sice nedávno sehnala, ale řekla jsem si, že když už jsem tu, tak kdybych náhodou stihla číslo, tak si ho vezmu. Dostala jsem něco kolem třístovky, ale slečna, co rozdávala lístky, řekla, že jestli chceme, můžeme si tam hned stoupnout, protože si všichni rozebrali lístky a zmizeli, takže tam skoro nikdo nebyl. Takže jsem jí zase vrátila lístek a šla si pro podpis. Pán pekel byl prostě božskej. Navíc mu to zatraceně sekne.

Přeběhly jsme na Mikkelsena, kde nám nadšení zase zchladili, protože maník, co organizoval fronty, vyřvával, že nejdřív Diamondi, možná se stihne Batch 1 a 2, ale to negarantuje. Seřadil Diamondy, pak Batch 1, lezlo to tam pomalu, pak vyvolal Batch 2 a postavil nás vedle, že co kdyby, ale ať moc nedoufáme. Pak poslal asi první malou skupinku z Batch 2. Skupinka skončila těsně před sestrou. K naštvání. Pak zavolali dalších pět, což zase skončilo těsně přede mnou. Bomba. Ale aspoň jsem si říkala, že alespoň ona ten talk zvládne, přece jen on byl její priorita, zatímco moji byli Cleese a Mikkelsen. A pak zavolali další pětku, takže jsem byla v poslední pětici, co zvládli dopolední focení, a bylo jasný, že zvládneme ten odpolední talk RDA. Ufff! Lidi, tomuhle se říká z prdele klika.

Mads byl prostě úžasnej! Tímhle shrnu focení. Je úžasnej a nádhernej, a zatímco ostatní měli svůj "Benedict moment", já měla svůj "Mads moment". Mimochodem, včera mi přišla zpráva, že se zase otevřely diskuse o obnovení Hannibala, takže naděje zaplála.

Po Madsovi jsem měla ještě focení Madse a Benedicta dohromady - známé taky jako nejdražší fotka, co jsem kdy měla a co kdy budu mít. Jinými slovy - byla jsem ve stejné místnosti s nimi oběma, dýchala stejný vzduch a mám na to obrazový důkaz! Zatímco včera ale podával ruce, dnes už byl taky nějak vyřízený a nesmělo se na něj šahat.

Po poledni už jsem pak měla poslední focení vůbec - Davida Bradleyho (Filch), tam už bylo vše v pořádku. A odpoledne beseda s RDA. Tam tolik nehlídali vstupy jako u Benedicta, takže jsme seděly hned ve druhé řadě u uličky a měly naprosto úžasný výhled. Když jsem tu rozepisovala (lehce) Benedicta, tak stručně i k Richardovi. Ptali se ho, jestli zvažuje to, že by šel znovu před kameru. Odpověděl, že má krásnej dům na pláži, psa, co ho bezpodmínečně miluje, dětem zaplatil univerzitu, tak je teď trochu línej - a jestli my bychom se v téhle situaci do práce vraceli. Pravdu má, chlapec.

Samozřejmě dotazy na časovou smyčku ze Star Gate, jestli ví, na co se ho to Daniel měl na začátku každé smyčky ptát, na jeho činnost ohledně životního prostředí apod. Po něm jsme chtěly jít ještě na besedu s Markem Sheppardem, ale protože to bylo zdarma, valily se tam strašný zástupy, tak jsme to vzdaly.

A abych nezapomněla - v neděli jsme ten autogram Benedicta Cumberbatche zvládly, tak mám svůj dvojáček s Mikkelsenem a rodinku pohromadě. Nic ale nepersonalizoval - při těch kvantech se není čemu divit. Na dvojáček s Mikkelsenem mi ale něco připsal - a já nevím co, protože hrabe ještě víc než já! K vzteku. Je to drahý a ještě nevím, co tam je! A ještě jedno mimochodem - strašně roztomile se podepisuje. Protáhne to svoje C až někam do kšá a pak k tomu dokresluje ta svá panoramata.

Měla-li bych to shrnout, tak mám ofiko fotku s Benedictem, s Madsem, s oběma dohromady, s Johnem Cleesem, s Michelle Harrison, Tricií Helfer, Markem Sheppardem a Davidem Bradleym. Mimo nich s Carol Cleveland a Sachou Dhawanem a Andrewem Scottem. Autogramy osobně Benedicta (dvakrát, uff), Madse (jednou), Michelle Harrison, Tricie Helfer, Marka Shepparda, Carol Cleveland, Sachy Dhawana, Wai Ching Ho, Benedicta Wonga, R. D. Andersona, Johna Rhyse-Daviese, Daniela Portmana, Danielle Tabor; od dealerů potom Chris Evans, Taron Eggerton (Kingsman), Clive Mantle (doktor ze Sherlocka - Hounds of Baskerville), Amanda Abbington, Steven Moffat, George Clooney, Rufus Sewell, Gary Oldman, Kate Winslet, dvojáčky Wanda Ventham a Timothy Carlton (osobně doplněno o BC), Peter Capaldi a Jenna Colleman a John Barrowman a James Marsters. Kdybych řekla, že jsem tam nechala výplatu, tak bych kecala. To byly tak dvě. Přepočítávat to ale nebudu a doufám, že to nikdo ani nespočítá za mně. Smutný je, že půlku těch autogramů už jsem stejně předtím měla… Prostě debil, no. Jenže když to můžete získat osobně nebo dvojáčky… Nebo hezká fotka…

Odsud jsme vyrazily opět k Tardis (nepršelo!) a ještě vyrazily ke Kensington Pallace a Royal Albert Hall a muzeím.

Dalek, se kterým jsem se fotila - "Cheese!" | SEkce Doctora Who, Tardis vzadu | Dalek | Jaffský bojovník

Dalekové | Lamy | Avengers

Richard Dean Anderson během besedy

Kdyby se vám TOHLE nahoře povedlo rozluštit, budu moc vděčná.

Pondělí 31. 7.

Poslední snídaně před odjezdem, vrácení klíčů a znovunabytí řidičáku. Recepční se zeptal, jestli máme nějaké stížnosti, když jsem řekla, že ne, řekl, že nás nemůže nechat odejít. Řekla jsem, že není problém, ať mi dá zpátky klíč. Neprošlo to. Pak jsme si daly poslední procházku po městě - vyrazily jsme na Baker Street, protože tam někde měla mít socha Holmese a při první návštěvě jsme ji nenašly. Tentokrát ano. Naposled jsme se došly podívat na Parlament, protože ten nás zaujal nejvíc, Westminster Abbey, naposled vyfotily jeřáby (protože JEŘÁBY!) a přes Millenium Bridge, National Theatre, The Globe zase směrem k Borough Market, The Shard a London Bridge, odkud jsme jely přímo na Gatwick a směr Praha - tam noc na Václaváku v KFC a ráno konečně domů.