Tak jsme zahájili nový školní rok. Uchraňme se výrazů, jako úspěšně apod., a prostě to jen nechme na tom, že jsme zahájili. Kdybych to tak měla shrnout, tak to bude vypadat asi takto: ještě devět měsíců! DEVĚT!
Již na konci minulého školního roku nám vyhrožovali, že budeme muset vyplnit ŠVP pro základku do inspisu - nějaká nová databáze ministerstva. Pro vás, co nemáte se školstvím tu čest, tak naše práce vypadá zhruba takhle: Máme RVP, kde jsou ministerstvem stanovena témata a výstupy, my tenhle dokument kopírujeme do ŠVP, které vydáváme za svůj dokument. Pak přijde inspekce, řekne nám, že to máme blbě (možná by spíš měly buzerovat to ministerstvo, aby nám sepsalo něco, co nebude blbě), nebo nám vyčtou, že mimo dohledu máme dozor nebo obráceně, a pak to zase celý přepisujeme, aby za dva roky přišli titíž lidé, všechno bylo blbě, a my to přepisovali nazpět. Takže tenhle dokument zkopírovaný z dokumentu ministerstva zase jako kokoti kopírujeme zpátky do ministerské databáze, protože--- no, to nevím, protože to prostě musí být. Asi mají moc zaměstnanců, a aby se vyhnuli propouštění, musí jim vymýšlet práci, aby vypadali produktivně, a když se jedna věc nakopíruje na sto dvacet míst, tak se tím nic nezkazí a je to aspoň pořádně zazálohovaný.
Zatím se to povinně týkalo základky. Se základkou nic nemám. Neučím tam a ty mrňavý tvory neuznávám. teď už snad i co se týče suplů, ve škole uznali, že k nim nebudu ten pravej člověk, protože mě tam hodili na hodinu - a jak pak sekretářky řekly - přišly jsme z oběda, najednou se ozvalo TAK UŽ SI VŠICHNI SEDNĚTE NA MÍSTA!, tak jsme sedly a ani nedutaly. Takže k téhle základce jsem asi dva roky nazpět tvořila ŠVP pro němčinu s tím, že je to stejně takovej sci-fi dokument, protože tou dobou se tam němčina ještě neučila, já nevím, co mají ti pidižvíci zvládat, a na celý škole nebyla jediná učebnice, abych se mohla podívat. Ale dokument musí být, tak je, no… Takže tohle cosi s nulovou vypovídací hodnotou se muselo převést do databáze. Jako jo, zvládnu se tam přihlásit. A pak na to čumím jak tele na nový vrata, takže přes prázdniny jsem neudělala nic. Mělo to být (NUTNĚ) do konce srpna, jinak by byl průser. Na konci srpna jsem tedy vyrazila s notebookem do kanceláře, nechala si doklikat, kam jsem potřebovala, a překopírovala tam tu svou školní fantasy. K prvnímu září bylo vše hotové a následovalo čtrnáct dní ticha, kdy se nikdo k ničemu nevyjádřil.
A pak přišla porada.
Po poradě jsem do sebe nalila skleničku (ne panáka, skleničku) ferneta, šla na cvičení, tam to rozdejchala, pak vylezla z tělocvičny, naštvala se nanovo a padla flaška vína.
Na poradě jsem se totiž dozvěděla, že je to celé špatně. Že to celé budu muset smazat, znovu vložit přerozdělit a pospojovat. (Opět vysvětlení: v ministerském RVP je každý výstup přesně očíslován. A ono jim tu nestačí uvést číslo výstupu, které si sami stanovili ve VLASTNÍM dokumentu, ale musí tam být zase všechno, aby… prostě musí, aby to zabralo co nejvíc času a prostoru a vypadalo to důležitě.) Což fajn, jsem zvyklá, že když jsou věci špatně, musí se předělat. Ale jde mi o to, že 1. to MUSELO všechno být, aby nebyl PRŮSER. 14 dní bylo ticho pěšině a pak si najednou vzpomenou. 14 dní jsem měla v podstatě volno, protože můj svěřenec nebyl, takže jsem jen učila. Sotva dorazí a já jsem zaměstnaná od osmi do čtyř, tak si vzpomenou. No nic, zařídila jsem se podle vlastního - když z toho evidentně do teď průser nebyl, není to až tak důležité. Když tak mohu říct, že to tam je, a když mi řeknou, že blbě, budu se tvářit kajícně a přislíbím nápravu. V žádném případě na tom nebudu pracovat o večerech (kdy už stejně opravuju a připravuju testy), nebo dokonce o víkendu. Když to nebyl průser doteď, tak teď už se to neposere.
Žádné komentáře:
Okomentovat