Včera jsem prostě měla den.
Chodím pozdě. Sice se od té doby, co mám kamarádku, co je na tom s dochvilností ještě hůř než já, hlídám a snažím se na schůzky dorazit na čas, ale dost dlouho jsem byla přesvědčená, že jsem fyzicky neschopná dorazit někam na čas.
Naše škola začíná 8.15, ve škole musíme být 15 minut předem, to znamená 8.00.
NIKDY.
8.14 - a jsem tam jak na koni. Zkuste bydlet 4 minuty od pracoviště a chodit včas. Když jsem běhala přes půlku města, bývala jsem tam první a odemykala školu. To teď nehrozí ani smykem.
Včera se mi ale povedlo dorazit v 7.50. V tu chvíli všichni kolegové vyletěli jak na pérku do hodin a děsně se divili, že ve škole ještě nikdo není. Následně jsem dostala vynadáno, co blbnu, že je pletu. A pak se někomu zkuste zavděčit...
Žádné komentáře:
Okomentovat