Má vize tohoto kurzu je, že ho nepovedu já, ale povedete ho vy...
Ano, přesně proto člověk na všechna ta školení leze. Aby ze sebe dělal debila před cizími učiteli z dalších škol.
Možná je to jen můj osobní problém, možná to ostatním vyhovuje, nevím, ale já mám z téhle věty osypky, ať zazní kdykoli. Oficiálně totiž na školení chodím, protože se chci dozvědět něco o něčem, o čem toho tolik nevím. Kdybych věděla, tak tam nelezu, ne? Logisch. Neoficiálně na ně chodím, protože na něco chodit musím, abych vypadala akčně, a mám z toho certifikáty do životopisu. Ať tak či onak, ani jedna výchozí situace mě dostatečně nemotivuje k tomu, abych někde pro někoho šaškovala, protože EU si myslí, že sponzorovat tyhle opičárny české školství někam povznese. Ale jsou z toho fotky s vlajkami EU, takže účel to splnilo.
Momentálně takhle chodím na něco, co se mělo zabývat novými metodami ve výuce angličtiny. Sice aj neučím, ale metody výuky cizích jazyků jsou velmi dobře přenositelné, tak proč ne. Navíc otázka oživení výuky mě docela zajímá. Už jsem na podobných programech párkrát byla - a nikdy jsem se nic nedozvěděla. Jednou to ale přece musí přijít.
Zvědavost mě přešla během prvních dvou minut. Ty mi bohatě stačily k tomu, abych celý několikahodinový seminář odsoudila. Během deseti minut asi dvanáctkrát zaznělo, že lektorčinou vizí není, že kurz povede ona, nýbrž že ho povedeme my. Připravíme si ukázkovou hodinu, třeba na 20 minut. Opakuju, že angličtinu neučím. Oficiálně. Takže určitě budu něco nacvičovat před bandou angličtinářů, celá žhavá. Navíc to má být něco, co děláme my, jde přece o naše zkušenosti, o naše osvědčené metody a fígle. Ovšem i kdybych nakrásně převedla nějakou aktivitu z nj do aj (což nepřevedu), tak my pracujeme online. Všechny materiály na netu. Interaktivní cvičení. Online testy. A naše lektorka nám slavnostně oznámí, že jestli budeme potřebovat techniku, přinese nám kazeťák. (Jen doufám, že je to jen ustálený výraz, že se fakt nečeká, že někde budeme shánět MC kazety.)
A pak jsme se všichni navzájem představili, abychom se při našich sezeních cítili pohodlně.
O tom, nakolik bylo přínosné pokračování další týden, si můžete udělat obrázek z toho, že tohle jsem sepisovala na hodině na canc papíru, abych alespoň nějakou aktivitu zdánlivě vyvíjela. A nemusela koukat na lektorku, která je pravděpodobně ještě mladší než já. Nic proti, s věkem samotným problém nemám, ale se vším okolo. Sice jsem dorazila s rozhodnutím, že jí dám šanci (první hodiny všeobecně jsou k ničemu, že ano), ale poté, co na tabuli napsala 'hra "typu" KUFR', jsem to vzdala. Podle čeho se rozhoduje, kam umístit uvozovky, to by mě fakt zajímalo. Měli jsme jen štěstí, že psala rukou a nemohla nakombinovat ještě různé fonty písma…
Tak zase za týden.
A jestli mě nezavřou, tak vám v druhé polovině týdne napíšu, jak se ze mě stal ilegál.
Žádné komentáře:
Okomentovat