reakce na článek
Největším problémem populárních seriálů jsou fanoušci. ČT na to konečně přišla. Ta nevděčná havěť na svá milovaná dílka čučí v originále, streamuje premiérová vysílaní a ti línější si počkají do druhého dne, až to někde bude k dispozici a případně budou i titulky vytvořené dalším podvratným živlem. Jen si to představte! Oni nechtějí čekat dva roky na dílo, kterým žijí, na které se třesou od chvíle, co se oznámí, že se bude pokračovat další řadou! Dva roky, až to Četka slavně předabuje a v naprosto debilním čase vypustí do éteru. Neváží si toho a nekoukají na to, zmetci. Co by chtěli víc? Draze se to koupí, a nikdo to neocení! Líbat nohy by jim měli!
Budu-li mluvit za sebe, v tom jejich žalozpěvu jsem se kompletně našla. Sherlocka jsem sjela při premiéře na BBC - protože když už na to čekám půlku života, další minuty nepřicházejí v úvahu. Hanba mi. Jenže - jeden celý stát bude vědět, jak přežil, a já mám čekat? Totéž Hannibal. NBC vypustí do světa infarktový trailer a ode mě se čeká, že si počkám, co a jestli ČT… a kdy. A nemluvě o tom JAK.
Přitom hlavní problém by nebyl v tom, že seriály přijdou do ČT se zpožděním. Vždyť my, věrní fanoušci, na to stejně koukáme skoro každý týden. To, že to umíme odrecitovat ze spaní, nás neodradí. Kdybych měla spočítat, kolikrát jsem viděla Sherlocka… Pes tedy asi bude zakopán někde jinde než v jakýchsi domnělých problémech s aktuálností a vyzrazenými tajemstvími.
Dodnes si pamatuju, jak ČT2 měla začít vysílat True Blood. Tehdy jsem to milovala. První série mě nadchla, dvojku jsem přežila, trojka byla famózní a pak to šlo do háje, ale to je jiná. Prostě tehdy jsem na to nedala dopustit, bájila jsem o tom kamarádce, a když jsem zjistila, že to poběží v našich vodách, dohnala jsem ji k televiznímu přijímači, ať si to pustí. A pak to začalo. Od první minuty jsem u toho seděla s otevřenou pusou a připadala si jak v Jiříkově vidění. Opravdu byl TOHLE můj milovaný seriál? Ty postavy byly tak neskutečně pitomé, ty dialogy tak neskutečně debilní, Tara napřesdržku od chvíle, co poprvé otevřela hubu (jinak se to říct nedá), takže když mi po deseti minutách přišla sms "proboha, na jakou píčovinu to koukáš?", hned jsem odepisovala "okamžitě to vypni, pošlu ti dvd". Ani jako skalní fanynka jsem to neustála. A co teprve Sherlock! Já nevydržela ani dvě minuty! Mám asi sedm trik, design by myself, ale ten DABING FYZICKY BOLEL! Sherlock zněl jak protivnej fakan, John jako buran, a když jsem to z vrozeného masochizmu přepla na Moriartyho, oči se mi zalily slzami.
Ale za vše může to, že se to v televizi objevilo se zpožděním po britské premiéře, že jo… Víte vy vůbec, co je to za pocit, když si projíždíte program v televizi, hledáte, co si pustíte, teď tam zahlédnete to krásné jméno Sherlock, srdce vám poskočí - a pak si uvědomíte "aha, ono je to česky…", tak si radši pustíte něco, kde mimozemšťani pěstují kukuřici a okolí tyranizují zmutované berušky, protože "ono to nakonec tak blbý nebude".
edit: Teď někdo napsal na facebook krásný názor - I kdyby to ČT vysílala dabovaný dva dny před premiérou, tak na to koukat nebudu a počkám si na originál.
edit 2: Ono to bude asi nějaký velký zjištění. Další článek na stejné téma.
Žádné komentáře:
Okomentovat