Nevím, jak jste na tom vy, ale já přiznávám bez vytáček, že když mi do prezentace hodíte hrubku nebo chybu v interpunkci, nemusíte se ani snažit, protože nic jiného stejně vnímat nebudu. Teď mi ale nejde o překlepy, chyby v interpunkci nebo shodu. S těmi člověk žít může (pokud jde o překlepy, otevřete si tu kterýkoli článek - jak po sobě nic nečtu, občas potom sama koukám, kam mi všude prsty utekly). Jsou ale výtvory, při kterých mám tendence počítat do dvaceti. Nechci tu vypisovat zhůvěřilosti, ce se mi kde jednou objevily, ale věci, co se objevují s železnou pravidelností.
Vychřice. Ono to vypadá jako normální chyba ve vyjmenovaných slovech, ale pozor, bude za tím asi víc. Zřejmě podvědomá snaha pisatelů zdůraznit její sílu oproti běžnému větru. Vyskytuje se dost často. Skoro stejně často jako výkend.
Zrdcadlo. V každé třídě bude vždy pár jedinců, co prostě nepřesvědčíte, že to d je tam navíc. Prostě ne.
Vyjímka. Tohle slovo přepisuju vedení skoro stejně tak často jako tématický. Já vím, že nám na pedáku tvrdili, že pravopis je zbytečná buzerace, ale každý člověk, co má smolit nějaké lejstro, by měl dostat k Vánocům Pravidla českého pravopisu. Pro některé by to bylo určitě napínavější než detektivka.
To je, ale zajímavý názor. Na to je, ale ještě dost času. Vidím něco jako spojku, píšu čárku. Čím víc čárek, tím lépe.
Šli jsme k Leslie, řekni to Bonnie, dorazím s Annie, vystrašil Rosie... Když se tam stejně vyslovuje í, tak proč to skloňovat. Jak se tohle ale objeví v knize, pro mě je to dost pádný důvod knihu si nepřečíst. Stejně bych se soustředila jen na tohle a zbytek nevnímala. A úplně nejlepší je, když tohle tvoří české autorky. Protože pak jsou in a jejich díla působí nadnárodně.
Aby jste, kdyby jsme. Dostanete práci, kde se to nespisovnými koncovkami a slovy jen hemží, ale z nějakého důvodu autorovi občas něco sepne v hlavě a pokusí se napsat něco spisovně. Tohle.
Na prvním místě (nebo aspoň hodně vysoko) je pro mě spojka jednak - druhak. No co to je? Doufám, že toho, kdo tohle vymyslel jako první, zastřelili někde u zdi. Nejen že to blbě vypadá, zní, ale šíří se to jak epidemie. Někteří borci jsou schopni pokračovat i třeťak a dál. U Titaniku neřvu, ale u tohohle náběhy mívám. Když mi to poprvé ukázal bratr v herním časopise, řekla jsem si "no jo, hovada…", ti jsou rádi, že si přečtou tříslovné titulky, kde jedno slovo je au a jedno nepřeložené fuck (případně přeložené), tak co by člověk mohl čekat. Pak jsem ale s hrůzou zjistila, že ono to fakt existuje! Oni fakt existují lidi, co tohle píšou a ještě si myslí, kdovíjak vzdělaně nepůsobí, když objevili párové spojky.
Jistě jich bude víc, ale při prvním nástřelu mě napadly tyto. Jaké máte vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat