Severusi, prosím…
Když tu byl Harry naposled, všude okolo byli pavouci, nedocenění tvorové, jak jim říkal Hagrid, a snažili se ho zabít. Od těch dob se mnohé změnilo. Aragog byl mrtvý, a kam se poděli ostatní pavouci, bylo Harrymu upřímně jedno. A bylo by mu to jedno, i kdyby mýtina nebyla plná Smrtijedů, postávajících kolem Voldemorta a čekajících na jeho příchod.
Zřejmě mu nebylo souzeno vytvořit si na toto místo jedinou pozitivní vzpomínku. Kdykoli se ocitl v Zapovězeném lese, šlo mu o život - ať už se jednalo o neoddělitelné duo Quirrell-Voldemort v prvním ročníku, hromadu hladových pavouků ve druhém…, jistě v pátém ročníku se tu pouze procházeli s Umbridgeovou, ale to také nebyla procházka růžovou zahradou, i když růžové s sebou měli dost. Zřejmě tu opravdu existoval nějakým způsobem dobře podložený důvod, proč ten les studentům zakázat.
Uprostřed mýtiny plápolal oheň, snad aby Smrtijedi ani Pán zla při čekání na Vyvoleného neumrzli. Z toho by nekoukal důstojný zápis v kronice. Voldemort měl přivřené oči, tvář staženou soustředěním, bezovou hůlku zamyšleně převracel v dlouhých štíhlých prstech.
"Myslel jsem, že přijde," promluvil do napjatého ticha Voldemort. Zněl spíše překvapeně než naštvaně. Jistě, pro něj to představovalo pouze malé zdržení. Dříve nebo později ho jeho stoupenci stejně dostanou. Neměl nejmenší šanci unikat mu celý život. Jednou mu musí stanout tváří v tvář, ať chce, nebo nechce.
"Očividně jsem se mýlil," pronesl znovu Voldemort.
"Nemýlil," ozval se Harry a shodil ze sebe neviditelný plášť. Po těch šesti letech v Bradavicích přece jen nasál trochu těch sklonů k teatrálnosti.
Odhodlaně vykročil ke svému úhlavnímu nepříteli, který ho bez pohnutí a bez známky jakýchkoli emocí sledoval.
No, nemohlo mu to vycházet věčně. Přežil jeho útok jako mimino, přežil v prvním ročníku, ve druhém, ve čtvrtém, v pátém… Už samotná pravděpodobnost hovořila proti němu. Statistika je neúprosná.
Prošel kruhem Smrtijedů. Někteří měli na tváři stále nasazenou masku. Jaký to mělo smysl, tady, uprostřed lesa? To se skrývají i sami i před sebou? Teď ale nebyl čas nad tím dumat. Každým krokem se přibližoval muži s hadím obličejem. Muži, kterému se stejně jako jemu podařilo přežít vlastní smrt. Muži, který to za chvíli skončí…
Smířeně k němu zvedl oči.
Voldemort pozvedl paži, v níž svíral hůlku…
… a pokynul jednomu maskovanému Smrtijedovi, ať přistoupí.
Od skupinky černě oděných postav v kápích se jedna oddělila, černý plášť se jí vlnil kolem kotníků, když se pomalu blížila. Smrtijed se postavil Voldemortovi po bok, což Bellatrix Lestrangeová doprovodila pohrdavým a nesouhlasným odfrknutím.
"Harry," skoro zašeptal Voldemort. "Naše předchozí setkání nedopadla nijak slavně."
"Pane," chtěla něco namítnout Bellatrix, ale Voldemort ji jediným gestem umlčel. Poslušně se stáhla, ale na Smrtijeda němě stojícího ve Voldemortově blízkosti se stále dívala dost nevraživě.
Harry nevěděl, má-li se bát ještě více než doposud, protože takovýhle vývoj událostí neočekával. Čekal pár urážek, možná výsměch, ale byl přesvědčen, že to bude rychlé, že to Voldemort nebude protahovat a zabije ho rychle. Pátravě nahlédl pod kápi neznámého Smrtijeda. Přes masku neměl nejmenší šanci zjistit, kdo se pod ní ukrývá. Samotný Smrtijed se nehýbal a nijak Harrymu s jeho zvědavostí nepomáhal. Kdyby si tu Voldemort postavil obelisk, vypadalo by to stejně.
"Poučil jsem se," pokračoval Pán zla a zlověstně se usmál.
Kývl na Smrtijeda a ten si sundal svou masku. Na Harryho se upřely oči, které se touto dobou už neměly upírat na nikoho. Překvapením otevřel ústa, ale nevydal z nich ani hlásku.
"Možná mi není souzeno tě zabít osobně. Je to pro mě sice menší rozčarování, ale jsem schopen se přes to přenést a smířit se s tím," ledabyle pokrčil rameny.
Harry už jeho slova stejně nevnímal. Zíral do bledé tváře orámované černou kápí, z níž ho hypnotizovaly černé oči.
"Severusi, prosím," usmál se Voldemort, ani na okamžik své oči nespustil z konsternovaného Harryho.
"Viděl jsem vás zemřít!" vydechl Harry. "Byl jsem tam."
Snape se blazeovaně usmál. "Toho si jsem vědom."
Pozvedl svou hůlku a Harryho svět zmizel v explozi zeleného světla.
Žádné komentáře:
Okomentovat