A kolem mě se plíží slova po špičkách
a rdousí mě
když chci je uchopit.
Zabít je nemohu,
a zabíjejí mě.
A rány kledeb duní do dveří!
Kdybych je přinutil, aby mi tančila,
zůstanou němá.
a ještě kulhají.
Jaroslav Seifert, sbírka Halleyova kometa. Tohle je prostě nádhera. Snad nejkrásnější verše, co znám.
Žádné komentáře:
Okomentovat