Někdy obdivuju sám sebe za to, co všechno tady snáším. Měl bych dostat metál a přidáno. Na metálu tolik netrvám, ale nějaký rizikový příplatek řediteli navrhnu. Po dnešku na to mám nárok.
Hodina lektvarů začala jako vždy katastrofou - všichni studenti dorazili. Zmijozel by mi nevadil, ale ten Nebelvír... Co kus, to originál. A to nemyslím jako poklonu.
Na dnešek jsem si pro ně připravil lektvar na nežity. Ano, jistě - tak primitivní lektvar byl pod jejich úroveň, už by měli zvládat mnohem víc, ale po několika posledních ztroskotáních za těch několik let od svého nástupu, jsem nějak přišel o iluze a chtěl jsem se potěšit pohledem aspoň na tři správně nemíchané lektvary. Nic jednoduššího mě už vážně nenapadlo.
Příprava lektvarů se velmi podceňuje. Jenomže když se při něčem nešermuje hůlkou na všechny strany, neshledávají to tihle nevděční výrostci atraktivním. Přitom správně namíchaný lektvar může člověka dostat z řady prekérních situací. Najít tak někoho, kdo by to těmhle nevděčníkům dokázal vysvětlit!
Překvapivě dnes měli všichni učebnice. Nebelvír momentálně balancuje na bodovou hranicí, tak si dávají pozor. To mě neodradí. Nikdo z nich není dokonalý a já jim to dokážu.
Příležitost strhnout první body se mi naskytla až o chvíli později, když si jedno z těch červenozlatých lvíčat málem uřízlo prsty. Copak v životě nedržel nůž? O chvíli později jsem koketoval s myšlenkou, že mu udělím školní trest a pošlu ho pracovat do kuchyně, ale když jsem si uvědomil, že by připravoval i MÉ jídlo, zavrhl jsem to a spokojil se s mínus pěti body. Nechci v omáčce něčí prsty. Ten mizera se ale netvářil příliš vděčně.
Ke konci hodiny mi odevzdali zkumavky se svými výtvory. Chtělo se mi hořce plakat. Odpovídající barvu měly pouze čtyři roztoky, z nichž jakžtakž ucházející hustotu měl jeden jediný. Grangerovou mi moudrý klobouk poslal do Nebelvíru za trest.
Přepočítal jsem zkumavky. Jedna chyběla, samozřejmě. Obořil jsem se na všechny přítomné. Zbytečná práce. Mohlo mě napadnout, že to bude Longbottom. Ušetřil bych si hlasivky a nervy.
U jeho lavice mi došlo, že mi svou práci ani neodevzdá. Chvíli jsme oba překvapeně koukali skrz jeho kotlík do patra pod námi, pak jsem mu strhl deset bodů za likvidaci školního majetku, rozloučil se se svými svěřenci a zbytek té verbeže vyhodil.
Je vskutku obdivuhodné, že ten troll udělá z čehokoli naprosto dokonalou žiravinu. Bál bych se mu svěřit i dýňový džus.
Kdybych tak aspoň mohl odebrat vzorek! Jenomže jsem zatím neobjevil nádobu, která by přežila střet s Longbottomovým dílem, když měl zrovna svůj den. Tak rád bych to prozkoumal! Budu si na něj muset dávat pozor...
Tak - a teď abych spravoval ještě podlahu. Sice bych to mohl nechat na Filchovi, ale potřebuju podlahu, na kterou si mohu i stoupnout bez obav, kde přistanu.
Jako učitel obrany proti černé magii bych měl klid.
Žádné komentáře:
Okomentovat