28. 4.

Moji drazí,

musím se vám s něčím svěřit. Miluju Visiona. Já vím, že to po předchozích zprávách působí překvapivě, ale prostě je to tak a musí to ven. Berte to klidně jako takový můj malý coming out.

27. 4.

Kancelář: "Přišel ti dárek. To už tě zas nasral?"

:-D Všichni vědí, že kombinace já - Vision - e-bay je občas vražedná.

Ale tentokrát ne, jen dorazily poslední dva hrnky, co jsem nechala dělat pro svou třídu (v minulé várce měly prasklá ouška,tak mi dělali nové). Navíc své osobní nákupy do školy fakt nesměřuju.

26. 4.

Právě jsem omluvila poslední absenci. Napsala jsem čtyři maily, dvě zprávy na facebook, napsala rodičům a pokusila se o telefonní hovor, ale konečně to mám všechno omluvené! A tak nějak mi konečně došlo, že moje děti opravdu končí, opravdu odchází. Už žádné shánění omluvenek, žádné omlouvání prohřešků,zatloukání průšvihů, trnutí, co známky, co maturitní práce, kdo ukončí ročník, kdo si na koho zasedl, co kdo kde vyvedl... Děti mi jdou fakt maturovat. Fakt mi odchází...

24. 4. 2017

V pátek jsem chtěla pochválit své děti, jak jsou šikovní, že si sehnali nástěnku na tablo.

Dnes jsem přišla do své třídy a už nechci. Co si člověk nepřibije napevno...

15. 4.

"Jak to děláš? Tys zhubla!"

"Nezhubla."

"Ne, určitě jo, Oproti tomu, co jsem tě viděla naposled."

"Vzhledem k tomu, co nosím, nezhubla."

"Ale nekecej. Určitě jo."

"Tak asi jo, děkuju."

Tak nevím. To si mě všichni pamatujou jako metráčka či co? Protože kdyby tohle byla pravda pokaždý, když absolvuju tenhle rozhovor, tak dneska vážím asi 30 kg...

13. 4.

Nějakej blbec nám ucpal pisoár a nikdo nic neřek. Vytopili jsme sebe a DM-ko. Nateklo jim to do kamery a zboží. Takže rychle, budou v akci přesnídávky!

12. 4.

Kamarád (máme pravidelně v kavárně takový kurz) povýšil opravy na nový level. Včera jsme se tak sešli, objednali si, vyndali věci, a on, že by nám dal diktát. Z češtiny. Učí ČJ na uni, tak jsem si říkala, že chce asi ozkoušet, nakolik to bylo zákeřný. Nadiktoval nám to, pak nám dal vytištěnou správnou verzi, ať si to opravíme, zeptal se nás, kolik máme chyb... A pak nám řekl, že nestíhá, rozdal nám studentské diktáty a společně jsme opravovali, aby to měl do semináře hotové.

Mimochodem, tohle je stejný člověk, díky kterému jsem ráda, že jsem nedodělala doktorát. Tehdy zase seděl nad čajem a meditoval, že mají strašně moc magisterských prací, ale strašně málo lidí na oponování, protože katedra stojí jen na pár otitulovaných lidech a další nejsou. Načež vzdychnul, že je škoda, že jsem to nedodělala, že bych mohla oponovat, ale s magistrem nemůžu... A pak mu zasvítily oči a prohlásil, že bakalářky bych oponovat mohla...

6. 4.

"Ty máš tak hezkou pleť, jak to děláš?"

"Nehubnu."

5. 4.

"Si představ, kdyby se měl trefit do kolonek!"

"Já bych ho trefila do kolonek."

Absolvovala jsem seminář k hodnocení písemné práce z cizího jazyka. Díky tomu jsem unikla poradě - svolával Vision, takže to byla stejně jen one man show o ničem, protože provozní záležitosti jsou pro něj pod úroveň a on se jimi zabývat nebude. Ale informovaná jsem - řešil, že jsme všichni zavaleni prací a povinnostmi a nestíháme kvůli tomu dělat to, co by nás bavilo. Řekl člověk, co vou práci nedělá, na povinnosti kašle, když po něm někdo něco chce, tak zdrhne, spolehnutí na něj není žádné (to není subjektivní názor - s ním se fakt nedá pracovat, bohužel se to řeší tak, že jeho práce je přehrávána na ostatní - třeba i na mě - a on je pak dotčen, že jsem na něj naštvaná, nechápe, a cítí se ublíženě, když nechci řešit jeho sračky s tím, že dělám jeho práci, tak ať nesere, že na něj nemám čas). Já se taky nepřetrhnu - ale když se na něco vykašlu, na něco zapomenu, tak mlčím a tvářím se, že tam nejsem. určitě nepřikážu kolegům zaklapnout notebooky a nebudu recitovat své neproveditelné vize a snažit se nasrat všechny okolo. Ten chlap prostě nemá pud sebezáchovy. Konec vsuvky. Tak jsme se pak bavily s kolegyňkou o té poradě a tom školení a jen mě tak napadlo, že být on hodnotitel, tak by to by to mohly být dost dobrá show. On totiž není schopen zasadit svou myšlenku do kolonek. Kdyby měl něco ohodnotit podle jejich požadavků, tak to nikdy neseskládá, protože by začal psát esej na ministerstvo už po druhé chybě (to nepřeháním, on už párkrát psal - a vždycky je dotčen, že mu neodpovídají - a pak píše eseje o tom, jak je dotčen), jak je to strašně nedomyšlené a jaké zlepšováky on vymyslel. Představa, že by měl během pár dní opravit více než dvě stě prací (ubojovat boje, jak to vecpat do kolonek, dodržet termín - to jsou sprostá slova, a nad ta on je povznesen) - no s touhle představou budu usínat ještě asi hodně dlouho :-D.

1. 4.

Dnes jsem navěsila své prádlo na šňůru - a zjistila, jak to asi vypadá, když se pere v krematoriu...

Mimochodem - je strašně vtipný, že blog ZASE na apríla otočil přihlášení do blogu vzhůru nohama. Kdyby radši udělali něco s tím, aby se mi v chromu načítala videa a šlo mi kliknout na smajlíky u komentářů... (Ale mapy.cz jsou letos vážně super.)