Ok, JSark, tak dokoukáno. Jdu si umýt hlavu, aby mi barva nesežrala i ty nešedivý vlasy, a pak se vrátím, dopíšu článek... Mám spoustu otázek.***
Nebudu tu řešit spoilerování, jen rychle sepíšu, co mi tak projelo hlavou při sledování posledních dílů - ty to znáš asi nazpaměť a nikdo jinej to stejně číst nebude, ruští spameři píší zásadně k jednomu konkrétnímu staršímu článku (fakt nevím proč, ale už mám pocit, že tam mám bloklou půlku Ruska).
Musím přiznat, že mě to chytlo a koukala jsem se zatajeným dechem. V první sérii jsem Mužovy filmy pokládala spíše za nějaké sebrané vize z dalších možných realit, u nichž mi nebylo jasné, zda je sbírá nebo produkuje, ale zřejmě všechno byly věci z reality-reality. Nejsem si jistá, zda tam nemluvil o tom, že viděl ty události několikrát, že se lidé proměňují, ale jako diváci jsme asi viděli jen věci opravdu reálné, takže si dalšími alternativami nejsem až tak jistá.
To, jak jsem tady v komentářích psala, že jsou všichni mrtví... To bude spíš paranoia z Lost, trochu se ve mně pere s paranoiou z Westworldu. V předposledním díle, když se Trade Minister Tagomi vrátil z druhé reality, mě to tak najednou napadlo. Každá z postav měla nějakou zkušenost se smrtí, přetavenou v zkušenost blízkou smrti. Julianu srazil autobus - podle té vize/vzpomínky dost naplno, zbyly jí "jen" jizvy a pošramocená pánev. Ed si prošel otravou plynem, vyvázl z toho se zničenými plícemi, ale v podstatě vede plnhodnotný život. Franka zastřelil Joe na filmu z reality. Kotomich ministrovi sám potvrdil, že je z našeho Nagasaki (nechám to jako "náš svět", ať se tu nemotám v realitách), že byl zasažen výbuchem a nějak unikl sem, zbyly mu jen jizvy po spáleninách. Podobné měla i ta žena z odboje, jak tvrdila, že to má z výbuchu ve Washingtonu. Tagomi v našem světě za sebou asi neměl nijak oslnivou kariéru, možná to byl jen řadový přeživší, co nakonec buď spáchal sebevraždu nebo možná z toho mostu spadnul, čert ví. Zřejmě pak ale zmizel, takže předpokládejme, že nám tu zemřel i on. Hitlera a Heydricha neřeším, ti jsou jasní. John Smith mohl padnout v té bitvě, kde ještě bojoval za Ameriku, ze které má vystavenou medaili (bombardování Washingtonu už je podle mě jen začátek jeho příběhu tady). V té bitvě třeba padl i Kido. Nebo padl někde jinde. Vzhledem k tomu, že se operuje s lidmi, co prošli válkou, většina z nich mohla zemřít v boji, při bombardování, ve vyhlazovacích táborech... Každopádně smrt se tam točí kolem všech a jejich další život jako by byl jen vypůjčený, na zkoušku, aby měli příležitost ukázat, čím jsou, byli, případně čím by mohli být. Jako by to byl očistec, kde lidé dostanou další šanci pobít se ještě jednou za změněných podmínek, aby se nemohli vymlouvat, že tehdy nemohli jednat jinak.
A Tagomi se té šance aktivně chápe a vrací se zpět do světa, kde má vliv, kde může věci změnit. Do světa, který viděl jako tu horší variantu (aspoň po prvních návštěvách), ale nakonec vidí, že ani druhý svět není žádnou výhrou, že je vše jen z bláta do louže, jen tam nic nezmůže, pouze urovnat své vztahy s rodinou, ale jinak jeho hlas nemá žádný dopad. Než skončit jako pasivní účastník ve své rodině, odchází zpět do světa, kde už všechno ztratil, ale kde na něm záleží, a snaží se ho udržet.
Jediný, kdo existuje v obou světech, je Juliana, proto jsem psala, že mi v tom hapruje, i kdyby si třeba nějakou klinickou smrtí prošla, neměla by být na obou stranách. A pak je tu ten Abendsen jako průvodce mezi světy. Může si chodit sem a tam - proč si sebou tahat ty filmy a shromažďovat je? Studuje lidskou podstatu? Experiment? Může lidi převádět sem a tam? K čemu? To je něco jako Architekt z Matrixu? A proč Julianu? Protože existuje dvakrát? Proč ale její sestru? Která z nich zemřela? Ta "naše" nebo ta "jejich"?
Na třetí sérii se pravdu těším, ale mám opravdu dost strach z celkového rozřešení, aby to nevysvětlili nějak lacině, protože myslím, že očekávání jsou asi vysoká, a viděli jsme, jak dopadl Sherlock (i když už ho na milost beru, zase tak velkou vlnu negativity si nezasloužil).
A Tagomi se té šance aktivně chápe a vrací se zpět do světa, kde má vliv, kde může věci změnit. Do světa, který viděl jako tu horší variantu (aspoň po prvních návštěvách), ale nakonec vidí, že ani druhý svět není žádnou výhrou, že je vše jen z bláta do louže, jen tam nic nezmůže, pouze urovnat své vztahy s rodinou, ale jinak jeho hlas nemá žádný dopad. Než skončit jako pasivní účastník ve své rodině, odchází zpět do světa, kde už všechno ztratil, ale kde na něm záleží, a snaží se ho udržet.
Jediný, kdo existuje v obou světech, je Juliana, proto jsem psala, že mi v tom hapruje, i kdyby si třeba nějakou klinickou smrtí prošla, neměla by být na obou stranách. A pak je tu ten Abendsen jako průvodce mezi světy. Může si chodit sem a tam - proč si sebou tahat ty filmy a shromažďovat je? Studuje lidskou podstatu? Experiment? Může lidi převádět sem a tam? K čemu? To je něco jako Architekt z Matrixu? A proč Julianu? Protože existuje dvakrát? Proč ale její sestru? Která z nich zemřela? Ta "naše" nebo ta "jejich"?
Na třetí sérii se pravdu těším, ale mám opravdu dost strach z celkového rozřešení, aby to nevysvětlili nějak lacině, protože myslím, že očekávání jsou asi vysoká, a viděli jsme, jak dopadl Sherlock (i když už ho na milost beru, zase tak velkou vlnu negativity si nezasloužil).
V našem dlouhodobém boji "který ústav je trhlejší" jsem konečně nad přítelem uhrála své první vítězství. :)