S valentýnským námětem přišly kathie.jones a denice. Dvě povídky najednou na totéž téma asi nevyplodím, takže oběma věnuju tuhle jednu dohromady.
(PS: Není trošku jetý psát ff na svoji vlastní ff?)
Takže někdy příště nás čekají zadané Velikonoce (uff :D ), a kdyby vás někoho něco použitelného napadlo...
Měl jsem v sobě tolik důstojnosti, že jsem dokázal vydržet, než Severus zmizel na schodech. Potom už to nešlo. Protočil jsem oči a chvíli je pomyslně zůstal upírat skrze strop do oblak a výše. Ze mě se tu snad ještě nakonec stane věřící člověk. Bože na nebesích, za co mě trestáš? Za praktikování magie? Tohle mám za to? Začínám si myslet, že svěřovat Severusovi přípravu oslav sv. Valentýna nepatřilo mezi mé nejlepší nápady, jakými bych se někdy chtěl pyšnit. Snad toho nebudu nakonec ještě moc litovat.
Připouštím, že na pochybách jsem byl od samého začátku, ale chtěl jsem to tentokrát přenechat někomu mladému. Z materiálu, co mám k dispozici, je v nabídce vlkodlak a Severus. Potom je tu ještě ta ženská naděje Zmijozelu, na kterou mám tendence zapomínat, protože má neuvěřitelnou schopnost se mi vyhýbat, kdykoli bych po ní mohl něco chtít. Vlastně jsem ji od doby, co jsem jejího kolegu poctil touto výsadou, viděl pořádně jen jednou. Využil jsem tehdy té příležitosti k tomu, abych jí oznámil, že v dané záležitosti počítám s její aktivní spoluprací se Severusem, a ona mi předložila několik důvodů, proč je Lupin lepší volba než ona. Sice si už nevybavuju ani jeden, ale pamatuju si, že když to říkala, znělo to logicky a velmi přesvědčivě. Lupin zase vypadal, že začal schvalovat násilí na ženách. Tak či onak jsem od svého původního úmyslu neupustil, ale kdybych někdy sháněl mluvčí školy, asi vím, kam se obrátit.
Před pár dny mě Severus poctil svou návštěvou a snažil se mi oslavu rozmluvit tím, že poukazoval na fakt, že Valentýn je křesťanský svátek a že v minulosti si kouzelnický lid a představitelé duchovní moci dvakrát nesedli, takže bychom ho měli bojkotovat. Naprosto správně jsem namítal něco v tom smyslu, že dnes již nejde o víru, že se ohnisko oslav přeneslo do oblasti světské. Netuším, jak se k tomu dostal, ale nakonec odcházel s tvrzením, že slavit v Bradavicích svátek, který je především záležitostí komerce, je na hlavu, když si tu člověk nekoupí ani lízátko. Těmhle polovičním mudlům by se po nástupu do Bradavic měly vymazat vzpomínky na jejich mudlovské kořeny, nedělá to dobrotu.
Dva dny na to se objevil znovu. Tentokrát s informací, že svatý Valentýn zemřel mučednickou smrtí - byl sťat -, a že by se na to při oslavách mělo pamatovat. Raději jsem se nepídil po tom, jestli chce na jeho počest setnout několika studentům uprostřed Velké síně hlavu nebo jen přesvědčit sira Nicholase, aby dětem pohovořil o svých pocitech z popravy sekyrou. Tak či onak jsem to jednoznačně zakázal a Severus se na nějaký čas urazil a stáhl z veřejného dění…
… Až do chvíle, kdy mě přišel informovat, že byl sv. Valentýn uctíván jako ochránce proti padoucnici a pakostnici, a že by nebylo zcela od věci studentům tuto problematiku nastínit. Rozhodně jsem mu zamítl vyvolávání epileptických záchvatů u našich svěřenců. Tento rok už jsme tu měli vpád Blacka, napadení hipogryfem, neustálou hrozbu ze strany mozkomorů… Aspoň že Lupin zodpovědně útočí jen v řadách profesorského sboru, a i zde se zaměřuje jen na Zmijozel.
Následovalo sezení věnované tomu, že Valentýnové byli dva a ani křesťané nemají jasno v tom, kterého z nich se onen svátek týká, natož aby přesně věděli, čím si své svatořečení zasloužil, Severus je tedy "zmaten", co že to má vlastně oslavovat. Končili jsme tím, že patronem zamilovaných se stal až ve čtrnáctém století (Valentýn, nikoli Severus) a do této pozice ho postavil ve svém díle Ptačí sněm Geoffrey Chaucer, jenž tuto skladbu sepsal jako poctu k zasnoubení patnáctiletého Richarda II. s Annou Českou, kteří se do sebe nakonec zamilovali, ačkoli byl jejich sňatek samozřejmě dohodnut z mocenských důvodů. Poděkoval jsem mu za historický exkurz a zakázal rozšířenou výuku mudlovského dějepisu a literatury.
Dnes jsem zjistil, že v Římě existovaly Lupercalie, jakýsi obřad spojený s plodností a zvířecími oběťmi. Pro jistotu jsem ohledně tohoto svátku zakázal úplně všechno.
Než se ode mě Severus mohl stihnout vrátit do sklepení, dospěl jsem k rozhodnutí, které by mohlo můj problém s aplikovanými tradicemi uspokojivě vyřešit - jemu i Julii zabavím všechny knihy, kde se nachází byť jen zmínka o náboženství, dokud nebude Valentýn bezpečně za námi. Nebo ještě lépe - v noci tam tajně pošlu nějakého skřítka.
Zdravím.
Chápu svátek zamilovaných, když je venku teplo, slunce svítí, kytky kvetou, stromy kvetou, trávy kvetou, alergici umírají a zvířata se snaží exponenciálně rozmnožit své řady, ale jak se může udržet svátek zamilovaných v období, kdy se člověk bojí šlápnout na chodník, protože je to o ústa, všude se povaluje to bílý (venkov) nebo šedohnědý (město) svinsvo, je kosa, šedo a šeredně - případně břečka a šeredně, nepochopím...
Dlouho jsme tu neměli oznamy, takže aby vám to nebylo líto Colleen zveřejnila na blogu další ukázku z připravovaného druhého dílu Gjorků -